Rusko a Čína podepsaly dohodu o dodávkách plynu za více než 400 miliard dolarů. Ruský Gazprom a čínský CNPC oznámily, že po desetiletí vyjednávání podepíší dlouho očekávaný třicetiletý kontrakt. Dodávky plynu z Ruska do Číny v objemu 38 miliard kubických metrů ročně budou proudit převážně přes nový východní plynovod, propojující obě země.
Svatý plynový grál
Akcie Gazpromu rostly již v očekávání kontraktu. Po jeho podpisu dále poskočily vzhůru – navzdory českým médiím, které již týdny spekulují o opaku. Gazprom podepsal už v březnu 2013 s Čínskou národní plynovou společností (CNPC) memorandum o plánovaných dodávkách plynu do Číny přes východní trasu, plynovodem Moc Sibiře. Podepsání kontraktu se několikrát zdrželo, neboť se oběma stranám nedařilo dosáhnout dohody o ceně.
Návštěva presidenta Putina v Číně znamenala zásadní průlom: někteří komentátoři mluví dokonce o „svatém grálu plynových dohod“, který změní energetickou a politickou rovnováhu ve světě. Gazprom oznámil, že by Rusko mohlo dostat od Číny za plyn platbu dopředu, takže plyn by mohl začít proudit už v roce 2018. Plánovaný projekt má mít zpočátku odhadovanou kapacitu přepravy až osmatřicet miliard kubických metrů ročně. Později mohla vzrůst až na šedesát miliard.
Bude válka kvůli orlu?
I když je Evropa stále největším ruským energetickým trhem, který v roce 2013 koupil více než sto šedesát miliard kubických metrů ruského zemního plynu, využívá Moskva každé příležitosti, aby diverzifikovala své energetické obchody a zvýšila svou přítomnost na asijském trhu. „Nehledal bych za tím politiku, ale je nepochybné, že dodávky energie do asijsko-pacifického regionu znamenají značný příslib pro budoucnost,“ řekl ruský premiér Medveděv.
Čtěte ZDE: Břidlicový plyn z USA jako zbraň proti Rusku: Absurdní součást propagandy EU k uklidnění veřejnosti. Bílý dům o plynu lže, nebo je obelháván. Snění v rovině sci-fi
Je zjevné, že tento obří kontrakt bude znamenat posunutí geopolitické osy ve světě a pokles globálního vlivu USA a skupiny G7. Součástí této strategie je také spuštění akce „Dvouhlavý zlatý orel“, což není nic menšího, než první krok k zavedení zlatého standardu pro ruský rubl. To může mít zásadní důsledky pro celý světový obchod. Jak Rusko, tak Čína již delší dobu pracuji na vlastních karetních a clearingových platebních centrech. Varováním pro ně bylo loňské uvalení sankcí na Írán, včetně odstavení Iránu od SWIFTU, čímž došlo ke komplikacím při inkasu plateb za íránské dodávky ropy. A to až tak daleko, že Irán musel přejít na platby za ropu prostřednictvím zlata.
Poslední případy „hry na sankce“ proti Rusku delší dobu připravovanou operaci „Dvouhlavý zlatý orel“ podstatně urychlily. Konkrétně to znamená, že president Putin hodlá začít razit pětirublové zlaté mince. Obsah zlata v jedné minci o průměru osmnáct milimetrů s ražbou dvouhlavého orla se štítem a korunou má být 0,1244 trojské unce (jedna trojská unce je 31,1034768 gramů). Spolu s posilováním obliby čínského jüanu prakticky ve všech světových finančních metropolích se přibližuje okamžik, kdy dolar přestane být jedinou používanou rezervní měnou ve světovém obchodu. To by pro Ameriku byla katastrofa, protože by to okamžitě obnažilo všechny dlouhodobé problémy hospodářství Spojených států. Toto a nic jiného je podle řady analytiků jediná opravdová motivace, která by Spojené státy přiměla jít do velkého válečného konfliktu. Nicméně, jak se zdá, dolar to má již „spočítané“.
Rubl jako světové platidlo
Rusko si masivní ražbu zlatých mincí může dovolit, má druhé nejvyšší zásoby zlata v trezorech, dvanáct a půl tisíce tun. Těžitelného zlata je jenom v nově otevřeném ložisku v Magadanské oblasti dva tisíce tun. Opatření může mít rychlé dalekosáhlé důsledky. Po vytvoření dostatečné zásoby zlatých směnitelných rublů může Rusko požadovat, aby úhrady za dodávky surovin ropy a plynu prováděli odběratelé ve zlatých rublech, nikoliv v zelených „žabích kůžích“, jak dolarům říkali indiáni, nebo v o něco méně znehodnocených eurech.
Čtěte ZDE: Ukrajina v miniatuře: Stále stejný scénář, stejný postup – ale jiný konec? Ukrajinští nacisté prý už překročili bod, z něhož není návratu. Jak porozumět tomu, oč se skutečně hraje?
Tím dojde postupně k přechodu mezinárodních plateb z dolarových na rublové. Současně může Rusko s Čínou vnutit světovým bankám spolu se zavedením zlatého rublu participaci na vlastním SWIFTU a platebním karetním systému.
Zvládneme se připravit?
Rusko samozřejmě bude postupovat v krocích a v dohodě s Čínou obezřetně, neboť náhlé odstoupení od USD by mělo za následek znehodnocení devizových rezerv obou velkých věřitelů Ameriky a Západu obecně. Lze proto očekávat, že zbavování se stovek miliard „žabích kůží“ Ruskem a Čínou bude probíhat postupně a koordinovaně.
Neodvratný pád USD jako rezervní měny se nutně následně projeví ve skokové inflaci na dolarových trzích a následných zacyklených opatření FEDu zvyšujícího úrokové sazby, což bude mít zase za následek jak zhoršení splátek a úroků státního amerického dluhu, tak i dluhu amerických korporací a soukromých osob denominovaných v USD, nebo v měnách na USD navázaných, což se opět se projeví v celkovém úpadku kondice americké ekonomiky.
Podobné důsledky může mít operace „Dvouhlavý zlatý orel“ také na ekonomiky závislé na USA, českou nevyjímaje. Důsledkem pádu kurzu dolaru bude naopak vysoké zreálnění ceny zlata, které může ze současných 1250 USD za trojskou unci vzrůst podle některých odhadů i více jak desetinásobně.
Uměle vyvolaná krize kolem Ukrajiny se tak stále víc ukazuje, jako zoufalý pokus po uši zadluženého Západu o ekonomickou záchranu. Jenže se zjevně přepočítal. Rusko vzalo nepřátelské kroky Spojených států a Evropské unie vážně – a spolu s Čínou začalo jednat. Kontrakt na dodávky plynu i nový zlatý rubl jsou spíše jen první vlaštovky, které mohou v krátké době uvrhnout Západ do daleko horší krize než je ta, kterou právě prochází.
A my? Česká republika má nanejvýš ještě tak pět let, aby se na tuto revoluci v mezinárodním finančním systému připravila. Nad jásotem o účinnosti takzvaných sankcí vůči Rusku nezbývá v těchto souvislostech než jen nevěřícně kroutit hlavou.
S využitím zdrojů zde a zde.
