Vláda Andreje Babiše s loutkovým premiérem Bohuslavem Sobotkou ještě ani není jmenovaná (a přes suverénní proklamace zúčastněných není zatím ani jisté, zda vůbec bude), a už došlo k prvnímu poučnému personálnímu veletoči. Kupodivu nikoliv pod tlakem Pražského hradu, o němž média nekonečně nudně spekulují: Sobotka tentokrát podlehl feministkám, které tvoří pátou kolonu jeho strany. To by nikdo nevymyslel: v neomarxistické vládě budeme mít paní Marxovou. Česky psáno soudružku Marksovou-Tominovou.
Neukojené feministky
Zákulisní spekulace hovoří o tom, že pana taképremiéra negrilovali za absenci žen ve vládě jen levicoví novináři (a že si od nich věru užil), ale že to od začátku schytával právě od ženského kolektivu ve své straně. Vyřešil to vskutku šalamounsky: Radního Petra Krčála, kterého chtěl původně instalovat do vlády proto, aby mu jakožto regionální politik pomohl bojovat se vzpurnými kraji, jež jsou zcela pod kontrolou Michala Haška, hodil pod nátlakem mocensky neukojených feministek přes palubu. S odvoláním na rodinnou tragédii, kterou v žádném případě nechci zlehčovat. Pokud není jen záminkou.
Soudružka Marxová je zapálená revolucionářka a s její intelektuální výbavou to podle toho vypadá
O nátlaku svědčí i předvýběr kandidátů, tedy kandidátek na ministerské křeslo. Hovořilo se o pěti ženách, přičemž to vypadalo, že nejsilnější kvalifikace pro řízení resortu práce jsou dvě příjmení, jimiž disponovaly rovnou tři ženy z pěti. Nic proti ženám v politice, nicméně kvóty, které nejhlasitěji požadují právě sociálnědemokratické ženy, jsou absurdní nesmysl, který nejvíce diskriminuje právě ženy samotné. Proč, to snad netřeba zdejším soudným čtenářům vysvětlovat. Margareta Thatcherová, Condolina Riceová, ale ani Angela Merkelová kvóty pro svou politickou kariéru nepotřebovaly.
Čtěte ZDE: Zemanova smutná kapitulace: Ponižujícím přijetím podmínek Sobotků, Dienstbierů a Zaorálků se prezident vydal všanc Babišově vládě. Je konec?
Soudružka Marxová bořitelka tradičních hodnot
Již teď lze tedy s naprostou jistotou říci, kdo bude největší pohroma v Babišově vládě. Soudružka Marxová je jedna z nejradikálnějších a nejagresivnějších neomarxistek české politiky: Marcel Chládek i Jiří Dienstbier jsou proti ní standardní umírnění levičáci. Jde kromě jiného o jednu z největších bořitelek tradičních hodnot. Její „Oranžový klub“ - rozuměj spolek neomarxistických feministek v ČSSD - se proslavil navrhováním takových legislativních (vý)dobytků, jako je povinná otcovská dovolená, (jako by se na péči o dítě rodiče neuměli domluvit) či prosazováním povinných kvót zvláště na cokoliv. Jak prorocky předjímá jeden můj kolega, až bude tahle soudružka ve vládě, můžeme se dočkat i povinných kvót na homosexuály - každý třetí muž musí být povinně gay. Pokrok nezastavíš.
Soudružka Marxová je zapálená revolucionářka a s její intelektuální výbavou to podle toho vypadá. Pamatuji tiskovou konferenci v Lidovém domě, kde jsem před lety tuto stínovou ministryni pro cokoli viděl poprvé. „Masového vraha Anderse Breivika inspiroval Václav Klaus“, pronesla a vítězně se rozhlédla. To bylo moc i na mainstreamové novináře - klausobijce. Po chvíli zkoprnělého mlčení se jeden opatrně zeptal, zda to myslí vážně. Stínová ministryně tehdy zaraženě připustila, že šlo o nadsázku. Její nominace na post nestínový však bohužel nadsázkou není.
Marks nemarx
Pozoruhodné však je, že soudružka není ani příliš oblíbená u sociálnědemokratických voličů: na pražské kandidátce v posledních sněmovních volbách neuspěla. Feministky nejspíš volí spíš Zelené, kam by se soudružka Marxová hodila mnohem více. Napáchala by tam totiž méně škod, neboť by rozhodně nehrozilo, že by se v příštích mnoha letech mohla stát ministryní čehokoli.
Možná jsou ale všechny předchozí řádky zbytečné. Možná Babišova vláda jmenována vůbec nebude. Vrabci na malostranských stříškách si cvrlikají o tom, že prezident Zeman ví ze svých schůzek s „policejními plukovníky“ něco, co my nevíme, a právě proto se jmenováním vlády otálí, seč může. Bude-li na těchto optimistických zvěstech zrnko pravdy, můžeme volit znovu do českého parlamentu již letos na jaře. Marks nemarx.
Doporučujeme
Matej Gavlák přináší informace o vroucí tradiční katolické víře jednoho z největších spisovatelů 20. století,... více čtěte zde
Radomír Malý se zamýšlí nad zvolením Donalda Trumpa z katolického pohledu a upozorňuje, že i navzdory jeho... více čtěte zde