V osmdesátých letech 20. století vypracoval doktor Byrd slavnou studii, která zkoumala, zda je možné na exkatním základě a běžnými experimentálními metodami potvrdit účinky přímluvné modlitby. Zajímalo jej, jestli modlitba má viditelné účinky při uzdravování pacientů na koronární jednotce. Výsledky publikoval v Southern Medical Journal v roce 1988.
Byrd rozdělil 383 pacientů do dvou skupin - podle toho, zda se za ně někdo modlil, anebo nikoliv. Každý přímluvce se modlil zvláště za rychlé uzdravení pacienta a ochranu před komplikacemi a úmrtím. Za každého pacienta se modlilo tři až sedm oddaných křesťanů.
V jedné skupině bylo 192, ve druhé 201 pacientů. Lékaři ani zaměstnanci nemocnice nevěděli, který pacient patří do které skupiny. Při hospitalizaci nebyly mezi pacienty a jejich vyhlídkami na uzdravení u obou skupin žádné významné rozdíly. Když Byrd zpracoval výsledky, zjistil, že průběh léčení u pacientů, za které se někdo modlil, byl podstatně lepší než u kontrolní skupiny.
Tito pacienti pětkrát méně často potřebovali antibiotika. Třikrát méně často se u nich objevila voda na plících, tedy plicní edém. Nikdo z pacientů, za které se někdo modlil, nepotřeboval podporu dýchání, při které se zavádí do průdušnice trubička napojená na ventilátor (dnes tak "populární"). Ze druhé skupiny 12 pacientů tuto podporu potřebovalo. A tak dále.
Důkazy máme
Tato studie zahájila novou vlnu výzkumu v oblasti vztahu spirituality a zdraví a přinesla exaktní důkaz toho, co modlící se křesťané vždy věděli - že přímluvná modlitba hraje v léčení značnou roli. I lékaři, kteří byli krajně skeptičtí, museli souhlasit, že výsledky výzkumu dr. Byrda jsou pozoruhodné. Mezi nimi byl i dr. William Nolan, který předtím vydal knihu, v níž se pokoušel "demytizovat" vliv víry na léčebný proces. Řekl: "Zdá se, že tato studie obstojí i při podrobném zkoumání. Lékaři by asi měli začít psát na své recepty: 'Modlete se třikrát denně.'"
Některé podobné výzkumy proběhly již dříve. Například americký lékař dr. Larry Dossey narazil před mnoha lety na množství záznamů, které dokazovaly zjevný vliv modliteb na léčení. Do té doby nikdy neslyšel, že by existovaly klinické výzkumy ověřující léčivou schopnost modliteb, a tak se domníval, že jsou tato zjištění jen ojedinělá. Když však začal vyhledávat literaturu ve snaze zjistit účinnost modlitby, zaznamenal, že existuje mnoho pokusů, z nichž vyplýval její pozitivní vliv na tlak, poranění, srdeční záchvaty, bolesti hlavy či úzkost.
V jiných pozdějších studiích byl zkoumán vliv modliteb na vodu, enzymy, bakterie, houby, kvasinky, červené krvinky, semena, sazenice, řasy, larvy molů, myši, kuřata. Mezi procesy, které byly takto ovlivňovány, byly aktivity enzymů, rychlost růstu leukemických bílých krvinek, množství mutací u bakterií, klíčení a rychlost růstu různých semen, činnost buněk, které určují tep, rychlost hojení ran, velikost zhoubných i nezhoubných nádorů, doba, která je nutná, aby se někdo probral z narkózy, elektrický odpor kůže, rychlost rozpadu červených krvinek a množství hemoglobinu v krvi.
Čtěte ZDE: Zázraky 20. století: naděje i varování pro dnešní dobu. Obrácení zachránilo celý národ. Jak rakouští státníci bojovali za vlast. Zničí nás tentokrát muslimské hordy? Ještě není pozdě
Bylo přitom nápadné, že účinek modlitby nezávisel na tom, zda modlící se osoba a předmět, který měl být ovlivňován, byly v přímém kontaktu, nebo byla mezi nimi značná vzdálenost. K léčení nebo ovlivnění docházelo bez ohledu na prostor. Zjevně nic nebylo schopno zastavit nebo zablokovat účinek modlitby. I když ovlivňovaný předmět byl obklopen olověnými deskami nebo do v kleci, jež odstínila všechny známé formy elektromagnetické energie, účinek modlitby zůstával stejný. Kdyby k podobným výsledkům dospěli lékaři při výzkumu nových léků nebo nového chirurgického postupu, zcela jistě by to bylo vyhlášeno do světa jako senzace. Je příznačné, že výzkum účinků modliteb žádnou senzaci nezpůsobil, naopak. Lidé na to reagovali s rozpaky a mlčením.
Další pokus
Jedno z bádání provedli také na univerzitě v Durhamu v Severní Karolíně. Vědci pozvali několik mnichů, jeptišek a kněží (pravoslavných i katolického vyznání), aby se modlili za 700 pacientů trpících chorobami srdce. V průběhu několika dní pořizovali lékaři záznamy o stavu nemocných a když experiment skončil, odevzdali sebraná data vědcům. Profesor Mitchel Krushoff pak sdělil výsledky: u 500 pacientů se tempo uzdravení oproti dosavadním zkušenostem dramaticky zvýšilo.
„Máme za to, že se při modlitbě ničí patologická spojení mezi neurony mozku, protože člověk přestává jednak myslet na nemoc, jednak spojení s Bohem v upřímné modlitbě, zvláště je-li pravidelná a opakovaná po mnoho dnů, neznámým způsobem prokazatelně uzdravuje tělo i mysl“, uvedl v obdobném výzkumu profesor Valerij Slezin vedoucí laboratoře neuropsychofyziologie Petrohradského Bechterova psychoneurologického institutu, .
„Často zaznamenáme úplné uzdravení i smrtelně nemocných. Vědě jsou dnes známy mnohé případy vyléčení onkologických onemocnění i v terminálním stadiu jen díky modlitbě. Ale bude potřeba ještě dlouhých výzkumů, proč tomu tak je – pokud tedy vůbec budeme někdy schopni mechanismus modlitby na nemoc objasnit.“ říká profesor Slezin.
Čtěte ZDE: Síla mlčení: Co je přirozené lidskému srdci? Jsme oběťmi povrchnosti. Proč Bůh mlčí ke zlu? Zdroj veškeré krásy je pouze jeden. Bodavým neklidem k poznání Pravdy. Západ již nerozumí
Všelék
Modlitba, upřímná a opravdová, likviduje i choroboplodné zárodky: Například petrohradská inženýrka z laboratoře lékařsko-biologických technologií Angelina Malachovská, členka svazu Pravoslavní ruští vědci, už téměř 20 roků studuje vlastnosti „nevědeckých“ jevů, jako například sílu znamení Kříže, Božího slova a léčivé vlastnosti svěcené vody. „Prověřovala jsem působení modlitby Otčenáš a pravoslavného znamení kříže na patogenní mikroorganismy. Pro výzkum byly odebrány vzorky vody z nejrůznějších zdrojů: studny, řek, jezer, v nichž byly přítomny střevní baktérie a zlatý stafylokok. Ukázalo se, že po přečtení modlitby Otčenáš a požehnání bakteriální kultury znamením kříže se množství škodlivých bakterií snížilo téměř stonásobně“, shrnuje výsledky svých výzkumů.
Ve známé knize dr. Moodyho "Světlo po životě" je rovněž popsán zajímavý případ. Nemocná malá holčička byla připojena na kyslíkový přístroj, na monitor srdeční činnosti a na EEG. Po nějaké době začal EEG vykazovat nulovou hodnotu. Lékaři byli přesvědčeni, že holčička je mrtvá, a chtěli ostatní přístroje odpojit. Naštěstí však byli přítomni její rodiče, kteří odpojení přístrojů odmítli. Rozhodli se, že se spolu s příbuznými budou střídat u dcerky v modlitbách. Doufali, že Bůh udělá zázrak a že dítě opět obživne. To se skutečně stalo. EEG se po několika hodinách dal opět do pohybu, a holčička se nakonec plně uzdravila. Později vystudovala a byla naprosto zdravá.
Vědecká potvrzení síly modlitby, jako "všeléku" při každé nemoci, v každé situaci, všeléku, který je dostupný zdarma a každému z nás, míří spíše ke skeptické ateistické části společnosti. Praktikující křesťané to nepotřebují. Současně vědí, co žádný vědecký výzkum nedokáže zachytit: modlitba má daleko komplexnější dosah, který míří za hranice naší pozemské existence.
Nabízí se aktuální otázka: Co jsme během covidových peripetií mohli dělat lépe a důsledněji?
Doporučujeme
Matej Gavlák přináší informace o vroucí tradiční katolické víře jednoho z největších spisovatelů 20. století,... více čtěte zde
Radomír Malý se zamýšlí nad zvolením Donalda Trumpa z katolického pohledu a upozorňuje, že i navzdory jeho... více čtěte zde