Začátkem srpna v naší metropoli opět vypukne festival hanby - Prague Pride. Nejedná se pouze o oplzlý průvod známý z médií, nýbrž o celotýdenní program plný perverze, zvrhlosti a modlářství ke všem formám nepřirozené sexuality. S podobnými "náborovými akcemi" je v dnešní době konfrontována většina evropských zemí, mnohdy navíc s tragickou symbolickou rovinou. V Praze při některých ročnících pochod začínal u sochy sv. Václava, což nelze vnímat jinak než jako vrcholnou provokaci a výsměch všem zdravým tradicím českého národa, za urážku ideálů ztělesňovaných tímto českým knížetem a světcem, hlavním patronem českých zemí a symbolem naší státnosti.
Podobně se týden „Gay Pride“ ve Španělsku každoročně kryje se svátkem svatého Pelagia z Córdoby, chlapce, který raději zemřel, než by se dal emírem Abd a-Rahmánem III. svést k sodomii. V osobě svatého Pelagia se setkává odpor proti islámu a odpor proti sexuální zkaženosti tyrana Abd ar-Rahmána.
LGBT lobby pořádá ve Španělsku týden svých oslav, zvaných „Pride“, každoročně poslední týden v červnu. Každý rok do něj spadá i 26. červen, svátek svatého Pelagia z Córdoby. Madridská ulice svatého Pelagia (calle Pelayo) bývá pak dokonce místem „běhu na podpatcích“, jedné z typických akcí Gay Pride.
Světec
V mučedníku svatém Pelagiovi se již po více než tisíc let spojuje odpor proti muslimskému vetřelci, který nabízí království výměnou za zřeknutí se Krista, a odpor proti šílenství homosexuální žádostivosti dospělého muže vůči chlapci.
Svatý Pelagius z Córdoby se narodil v 10. století v Galicii. Byl synovcem biskupa Hermogia de Tuy, který byl zajat v bitvě mezi křesťanskými králi a Abd ar-Rahmánem III. u Val de Junquera v roce 920. Pelagius se dostal do zajetí muslimského vládce výměnou za svobodu svého strýce.
Pelagius zůstal zajatcem Abd ar-Rahmána III. tři a půl roku. Jeho spoluzajatci popisovali jeho chování jako „cudné, mírné, pokojné, rozvážné, soustředěné v modlitbě, vytrvalé ve studiu“. Měl ve zvyku rozprávět s muslimy o náboženských tématech a mohl by žít v zajetí relativně pokojně, pokud by v něm nenašel zalíbení sám Abd ar-Rahmán III.
Při jedné hostině Abd ar-Rahmán slíbil, že Pelagiovi udělí všechny pocty, odpadne-li od víry a stane se jedním z jeho pážat. Kroniky o rozhovoru, který se v té chvíli odehrál, vyprávějí takto:
Abd ar-Rahmán mu bez váhání řekl: „Chlapče, pozvednu tě k vysokým poctám, zřekneš-li se Krista a prohlásíš, že náš prorok je pravý. Nevidíš, kolik mám království? Kromě toho ti dám mnoho zlata a stříbra, nejlepší šaty a ozdoby, jaké si řekneš. Jestliže přijmeš, dostaneš kohokoli z těchto chlapců, které si vybereš, aby ti sloužil podle tvé chuti a podle tvých zásad. Navíc ti dám druhy, abys s nimi bydlel, koně, abys na nich jezdil, rozkoše, abys jich užíval. Na druhou stranu též propustím z vězení kohokoli řekneš, a tvým rodičům, chceš-li, aby žili v této zemi, udělím nevýslovné pocty.“
Pelagius rozhodně odpověděl: „To, co slibuješ, emíre, nemá žádnou cenu a Krista se nezřeknu. Křesťanem jsem, byl jsem a budu, vždyť všechno, co nabízíš, má svůj konec a pomine, až přijde čas. Naproti tomu Kristus, jemuž se klaním, nemůže mít konec, protože nemá ani začátek, neboť On osobně trvá s Otcem a Duchem svatým jako jediný Bůh, který nás stvořil z ničeho a svou všemohoucností nás udržuje.“
Čtěte ZDE: Nejhorší mezi zločiny: Ničí duši a zhasíná rozum. Proč svěřují svá těla démonům? Duhový nátěr na nádobách hněvu. Světcova řeč po tisíci letech. Doba, kdy autority zcela selhaly. Jediné řešení: Potlačovat mor neřesti
Mučedník hodný Boha
Abd ar-Rahmán III. se však rozvášnil ještě více a snažil se k němu fyzicky přiblížit. Dotkl se okraje jeho tuniky, na což Pelagius rozzlobeně odpověděl: „Kliď se, pse. Myslíš, že jsem jako jeden z tvých zženštilců?“ Ihned roztrhl šat, který měl na sobě, a hotovil se k zápasu, dávaje přednost čestné smrti pro Krista před životem v hanbě s tím ďáblem a poskvrněním neřestmi.“
Abd ar-Rahmán neztrácel naději, že hocha svede, a přikázal mladíkům svého dvora, aby se mu snažili vlichotit a přiměli ho odpadnout od víry a podrobit se tolika velkolepým věcem, které se mu nabízely. On však zůstal pevný a beze strachu vytrvale prohlašoval, že pro něj existuje jen Kristus, a potvrzoval, že jeho přikázání chce být provždy poslušný.
Abd ar-Rahmán tedy nařídil, aby ho mučili, rozsekali na kusy a části jeho těla vhodili do řeky.
Ó mučedník vskutku hodný Boha, uzavírají kroniky, jehož utrpení započalo o sedmé hodině a završilo se po setmění téhož dne! Svatý Pelagius, stár přibližně třináct a půl roku, vytrpěl mučednictví, jak bylo řečeno, ve městě Córdobě za panování Abd ar-Rahmána, o desáté hodině v neděli dne 26. června L. P. 963 [925].
Zdroj.
Doporučujeme
Matej Gavlák přináší informace o vroucí tradiční katolické víře jednoho z největších spisovatelů 20. století,... více čtěte zde
Radomír Malý se zamýšlí nad zvolením Donalda Trumpa z katolického pohledu a upozorňuje, že i navzdory jeho... více čtěte zde