Proč jde o kacířství neboli herezi? Protože se nezakládá na neznalosti faktů, jak by se mohlo zdát na první pohled. Není to žádná neznalost ani hrubá povrchnost.
Můžeme si snad myslet, že Bergoglio neví, co se skrývá za dnešní imigrací? Vyloučeno. Afričtí biskupové (jedni z posledních, kteří si dnes zachovali zdravý rozum) papeže často obviňovali, když na rozdíl od něj vyzývali syny Afriky, aby se nenechali podvést a neopouštěli sou zemi, své rodiny, své kořeny, a neodcházeli do sekularizované Evropy, ve které se ocitnou jako vyhnanci, oběti zvůle materialistické a nihilistické kultury, jako bezejmenní a opuštění ve dne v noci.
On ví...
Je opravdu nemyslitelné, aby Bergoglio nevěděl, že mladí migranti končí většinou jako sexuálně zneužité oběti, jak je tomu u 7 až 8 z deseti žen. Je nemožné, aby nevěděl, že přeprava "lidského masa" představuje astronomické zisky pro africké i západní pašeráky a že je to výsledek zájmů nejrůznějších mafií. Ty to pochopily dříve než hlavní město Řím spolu Rafaelem Cutolo (zakladatelem nové organizované kamorry, nové líhně kriminální činnosti v migrační invazi).
Je nemožné, aby Bergoglio nevěděl, že velká část migrantů - poté, co prošli trhem drog - končí na galérách Západu; ti, co z Afriky utíkají jsou většinou mladí a silní lidé, kteří opustili své ženy, děti a starce a zanechali je v zoufalství a bídě..
Nikoliv. Bergoglio ví velmi dobře, stejně jako jeho přátelé, George Soros a Emma Bonino, že je to všechno možné jen ne dílo nezkušených a podvedených. Proto není slyšet nic o žalobách, které přicházejí na úřady.
Nuže? Hereze, kterou zplodil Bergoglio, je jeden z druhů komunistické utopie: on fantazíruje o univerzálním bratrství, multikultuře, ve které už neexistují hranice, kultury, kořeny, rozličná náboženství...
Utopie
Prvním dogmatem této utopie je absolutní ekumenismus: všichni jsou si rovni, Kristus není žádná cesta, pravda, ani život; druhým bludem je Rousseaův optimismus: neexistuje žádný dědičný hřích, lidé jsou od přirozenosti dobří, hřích má jen ten, kdo staví ohrady svému světu (ohrada je termín prvokomunisty Rousseaua, Bergoglio by řekl "zeď").
Vzpomínáte si na Marxe? Chtěl vybudovat dokonalý svět, ve kterém by už neexistovaly sociální třídy, soukromé vlastnictví, galéry, klíče, brány, jen ráj na zemi.
Říká se tomu utopie a všechny utopie staví na ideji, že od zla nás nezachrání Bůh, ale sám člověk. Bergogliův svět není, jak by se mohlo zdát, svět báchorek, ve kterém všechno klape, stačí jen použít magické slůvko (v jeho případě tím slůvkem je "přijetí").
Anebo ne, je jím „utopie“: svět z mnoha etnik, mnoha barev, mnoha náboženství, bez zdí, bez bran, klíčů a hříchů, jako sen jednoho člověka, jak je to zřejmé z tolika aspektů, sen, který nezná transcendentní vizi, nýbrž jen imanentní vizi o existenci.
Čtěte ZDE: Nebe hrdinů přijalo Arnauda: Rytířský čin uprostřed války s islámem. Evropa na prahu podvolení. Proč je nyní Vatikán na nepřátelské straně? Zrada intelektuálních i duchovních vůdců. Přijde ještě někdy katolický papež?
Trojský kůň
Františkův učitel byl Jezuita Martini (bez ohledu na negativní soud, jaký měl milánský ex-arcibiskup o argentinském kardinálu Bergogliovi, kterého pokládal za příliš hrubého a charakterově nespolehlivého).
Martini byl praporečníkem ekumenického dialogu, dovedeného ad absurdum, tj. k morálnímu a náboženskému indiferentismu, zvláště pokud jde o dialog s islámem (i když za určitých okolností poznával, jaké je v tom nebezpečí). Byl ideologem mezirasové, mezikulturní a mezináboženské společnosti. Dospěl až ke chvále imigrace a viděl v tom počátek multikulturní a integrované společnosti. (vyjádření z roku 1990).
Jak to projevoval? Gesty různého typu, jako bylo na Zelený čtvrtek jeho umývání nohou cizincům, (věc, ve které Bergoglio pokračuje), schvalováním listiny práv migranta, řečmi o otevření všech hranic, a - slyšte, slyšte! - utopistickým požadavkem na zrušení věznic ve jménu překonání zla a hříchu skrze dialog!
Kdybychom si dále zalistovali v katolickém tisku devadesátých let, našli bychom stejné postavy jako dnes, např. Caritas, která opěvovala zákon Martelli alla zákon Turco-Napolitano (týkající se imigrace, pojmenovaný podle tehdejší ministryně pro solidaritu Livie Turco a ministra spravedlnosti Giorgio Napolitana), a sbírala podpisy pod výzvy komunistů k "Manifestu za multikulturní a multináboženskou společnost".
Bylo tedy zcela evidentní, že neexistovala žádná skutečná a opravdová naléhavost migrace, nýbrž pouze sen, imigracionistická ideologie, která dnes přicválala jako Trojský kůň...
...aby zničila jak Západ, tak samotnou Afriku.
Zdroj.
Doporučujeme
Matej Gavlák přináší informace o vroucí tradiční katolické víře jednoho z největších spisovatelů 20. století,... více čtěte zde
Radomír Malý se zamýšlí nad zvolením Donalda Trumpa z katolického pohledu a upozorňuje, že i navzdory jeho... více čtěte zde