Pohnutá historie kostela v Michalské ulici na Starém Městě v Praze se prolíná s historickými etapami našeho národa. Kostel sv. Michaela archanděla, který je občas také nazýván kostelem sv. Michala je jedním z nejstarších a nejvzácnějších pražských kostelů.
Byl postaven někdy kolem dvanáctého století mezi lety 1150 až 1200. Již tehdy šlo o jednu z významnějších církevních staveb na Starém Městě. Místo posledního odpočinku zde nacházeli vedoucí představitelé města i celého království. Patronátní právo k němu měli čeští králové a později je převzala královna Eliška Přemyslovna, manželka Jana Lucemburského. Roku 1380 působilo při kostele 11 kněží, kteří zároveň vykonávali funkci učitelů ve farní škole. Asi od roku 1402 zde kázal Mistr Jan Hus a na michalské faře se odehrávaly disputace univerzitních mistrů.
Vchod do kostela sv. Michaela archanděla
Pobělohorské období
Roku 1626 jej císař Ferdinand II. daroval řádu servitů i s farou a školou. Přidal jim ještě 500 zlatých na vybudování kláštera. Ten se začal stavět roku 1640 jako čtyřkřídlá budova sestávající ze čtyř domů, zpočátku pro 20 řeholníků. Císař Ferdinand III. věnoval klášteru 1000 kop míšeňských na nový hlavní oltář. Na něm byl později umístěn obraz Petra Brandla, zobrazující boj věrných a padlých andělů. Součástí oltáře byly zřejmě také Bendlovy sochy Anděla Strážného a Archanděla Rafaela.
Josef II. kostel ruší
Mniši si však duchovní prostor dlouho neužili. Kostel i klášter byly zrušeny 23. června 1786 Josefem II. při jeho „politicky korektních“ reformách. Kostel byl přestaven na skladiště a později již jen různě upravován pro světské účely. Sloužil převážně jako sklad. Tuto funkci plnil i v dobách komunismu. Tehdy se také dostal do rukou Národní knihovny, která ho po listopadu 1989 pronajala.
A zde začíná zatím poslední a nejchmurnější etapa. O kostel se ucházela i katolická církev, která žádala, ale vždy neúspěšně, o jeho navrácení. Namísto toho byl objekt prodán a začalo cílené znesvěcování někdejšího chrámu. Nynější majitel rakouský podnikatel Jerri Nowikovsky dnes čeká na vydání stavebního povolení, jež mu má umožnit nejen přestavbu chrámu na čtyřpodlažní tržnici s nevěstincem, ale zřejmě i jeho prodej za výhodnější cenu.
Plakát zvoucí na jednu z mnoha akcí v kostele
Nejchmurnější etapa
Je neuvěřitelné, že 15 let nikomu z kompetentních lidí nevadilo, že chrám je využíván jako místo, kde probíhají erotické show a různé pochybné akce, jež mají zcela nepochybně satanistický a blasfemický charakter. Je dobré si připomenout, kdo byli ti mužové a ženy, kteří jako ministři kultury za posledních 15 let tuto hrůzu umožnili.
Ministerstvo kultury bylo za všech vlád od roku 1998 baštou, která vždy náležela „havlivstům“ a kterou si žárlivě střežili. Odtud se totiž řídla kulturní revoluce, jejíž součástí bylo i cílené zněsvěcování klíčového katolického chrámu v srdci Prahy.
Havlisté na ministerstvu kultury
Kdo byli kulturní „osobnosti“, jenž z pozice ministrů kultury této šílenosti sekundovali ? V roce 1998 to začala vláda Josefa Tošovského, kde ministerský post zastával Martin Stropnický, kterého si pamatujeme z poslední doby, jako aktivního podporovatele v prezidentské kampani „volím Karla“.
Ve vládě Miloše Zemana a poté Vladimíra Špidly a Jiřího Paroubka to byl „Karlův“ přítel a kulturní revolucionář Pavel Dostál. V Paroubkově vládě ho nahradil Vítěslav Jandák. Vláda Mirka Topolánka na tento post nominovala svobodného zednáře Martina Štěpánka. Ve druhé Topolánkově vládě obsadila jeho post Helena Třeštíková, kterou po čtrnácti dnech nahradil člen TOP 09 Václav Jehlička. Ve Fischerově vládě zastával tento post bývalý komunista Václav Riedlbach. V Nečasově vládě byl tento post vyhrazen TOP 09. Nejprve jej zastával bývalý komunista Jan Besser a poté Alena Hanáková, která stejně jako on skončila ve funkci předčasně.
Z přehledu jasně vyplývá, že všichni ministři kultury od roku 1998 kromě Vítězslava Jandáka patřili do skupin blízkých Karlu Schwarzenbergovi a pražských zednářských kruhů.
Vlastimil Ježek s Janem Kaplickým
Vlastimil Ježek v akci
Dalším kdo významně ovlivnil osud kostela svatého Michala, byl ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek. Ten patřil k velmi blízkým spolupracovníkům jak Václava Havla, tak Karla Schwarzenberga. Dnes byl svými přáteli z TOP 09, po svém odchodu z postu ředitele Českého rozhlasu, nominován a prosazen do pozice šéfa Obecního domu v Praze. Ježek se rovněž pokusil neúspěšně prosadit stavbu Kaplického blobu na Letné.
Čtěte ZDE: Iluminátské oko nad Prahou
Ředitel Ježek na zoufalé protesty odborné i laické veřejnosti v dopise z října 2005 reagoval tímto způsobem: „Hned první odstavec vašeho dopisu obsahuje po mém soudu termín historicky nekorektní: uvádíte v něm totiž "kostel sv. Michaela Archanděla v Praze", ačkoli katastr nemovitostí uvádí tento objekt jako "jinou stavbu", která sloužila církevním účelům pouze do roku 1786.“……. Záhy po nástupu do funkce ředitele NK ČR v září 2004 jsem (mimo jiné) shledal celkem tři nemovitosti jako nepotřebné pro NK: areál Brnky, objekt Liliová 5 a bývalý kostel sv. Michala.“…… Celou korespondenci památkářů a Vlastimila Ježka je možné si přečíst ZDE.
Jde o snahu zakrýt dohodu o zastavení Mariánského sloupu?
Je tedy nad slunce jasné, že na situaci, která vznikla kolem kostela měly rozhodující podíl „havlistické“ kruhy, které se na celé neblahé historii od roku 1998 podílely. Je proto s podivem, že se dnes ozývají hlasy, které se snaží tyto skupiny soustředěné zejména kolem TOP 09 a jejího předsedy Karla Schwarzenberga z tohoto „kulturního zločinu“ vyvinit. Zkoušejí namluvit veřejnosti, že po nedávném „pražském puči, kdy Prahu ovládla TOP 09 spolu s ČSSD, by se mohlo podařit objekt zachránit a vyhnat z něj démony, které tam sami pomáhali nasadit.
Mediální zájem (v poslední době se kauze překvapivě věnovaly jak Lidové noviny tak deník Metro) o celou kauzu naznačuje, že se připravuje nějaké řešení, které by dalo zapomenout na hanebnou dohodu mezi TOP 09 a ČSSD o zastavení výstavby Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. O tom jsme v Protiproudu informovali před dvěma týdny.
Socialisté z TOP 09 a ČSSD po pražském puči: Mariánský sloup na Staroměstském náměstí nechceme! Stojí za šokující změnou postoje Schwarzenberg a zednářské lóže?
Středisko multikulturního a mezináboženského dialogu
Je docela možné, že kostel bude městem vykoupen, (což se mělo stát již dávno) a přeměněn na nějaké středisko multikulturního a mezináboženského dialogu pod patronátem Evropské unie. To je sice lepší než satanistické pornografické show, které je v chrámu dnes, ale znesvěcení chrámu je to v jiné rovině velmi podobné.
Koupí kostel zpět katolická církev ?
Ideálním řešením by samozřejmě bylo, kdyby se do prodeje vložila katolická církev, která po restitucích bude disponovat určitým majetkem a pokusila by se kostel vykoupit, aby sloužil znovu bohoslužebným účelům a přilehlé budovy byly znovu užívány jako klášter. Toto duchovní místo, by si po desetiletích zapomnění a dnešním znesvěcení, zasloužilo vrátit úctu která mu náleží. Společně s obnovou Mariánského sloupu by se tak Staroměstské náměstí mohlo stát důležitým symbolem pokusu o návrat pravé víry a zbožnosti do Čech. To je však nejspíš utopie.
Místo toho čeká kostel v polovině srpna znovu satanistická klientela a sodomistické orgie při akcích Prague Pride, které mají letos probíhat právě na Staroměstském náměstí. Je charakteristické, že satanistický mejdan v chrámu svatého Michaela archanděla, ochránce proti zlobě a úkladům ďáblovým, bude patřit k nejvyhledávanějším atrakcím homosexualistických guerill. Víme však, že všeho jen do času. Boží mlýny melou pomalu jen zdánlivě.
Doporučujeme
Matej Gavlák přináší informace o vroucí tradiční katolické víře jednoho z největších spisovatelů 20. století,... více čtěte zde
Radomír Malý se zamýšlí nad zvolením Donalda Trumpa z katolického pohledu a upozorňuje, že i navzdory jeho... více čtěte zde