Keith Fournier z internetového periodika Catholic Online dokumentuje sílící občanské hnutí, které se snaží vyrvat tradiční model rodiny ze spárů kulturní revoluce. Odhaluje metody policejního státu, kterými se establishment tomuto protestnímu hnutí brání.
V Paříži za Prahu
U nás má dosud většina veřejnosti za to, že v debatě o homosexuálních sňatcích či adopcích dětí homosexuály, jde povětšinou o okrajové politické tanečky, nemající reálnou podstatu. Na francouzském příkladu ovšem – jak již jsme informovali – je dobře vidět, že nejde o legraci.
Třiadvacetiletý Nicolas Bernard-Busse byl uvězněn na čtyři měsíce za to, že přijel protestovat před televizní studio, a že měl na sobě tričko s obrázkem, který mediokracie označuje za nepřijatelný, extrémistický. Je na něm matka, otec, a dvě děti. Významná část francouzské veřejnosti bojuje za jeho propuštění.
Video z demonstrace za Nikolase Bernarda-Busse
Nejenže je naší povinností pozorně sledovat tento zápas, který český mediální mainstream zcela ignoruje. Každý, komu není státně posvěcené rozbíjení tradiční rodiny lhostejné, by se s ním měl také solidarizovat. Není totiž pochyb: Jako v mnoha předešlých případech tato vlna dorazí také k nám. I ve spárech české policie a justice uvíznou brzy nejen politici, ale také aktivní odpůrci homosexualismu. To není hloupé strašení. Jde totiž o doktrínu podporovanou současnými vládami nejen v Evropě, ale i za mořem.
Tak to už je moc: Americká vláda školí homosexuální aktivisty. Chtějí dobýt svět. Nevěříte?
Možná, že je to známkou věcí příštích ve Spojených státech. Obránci standardního manželství mezi jedním mužem a jednou ženou mají svého prvního politického vězně.
Třiadvacetiletý mladík jménem Nicolas Bernard-Busse byl zatčen a odsouzen ke čtyřem měsícům vězení za „vzbouření“. Účastnil se toho, co bylo podle francouzské policie nepovolenou demonstrací. Mohutný protest byl součástí masového hnutí na podporu tradičního manželství a rodiny i společnosti na nich založené, které ve Francii nabírá na síle.
Paradox: Francie těchto dnů bojuje za tradiční rodiny na celém kontinentě. Za právo žít normálně. Dnes se v Paříži opět cosi stane. A my?
Francouzský tisk předvádí ukázku panujícího trendu zneužívání jazyka jako nástroje propagandy a těmto mírumilovným lidem přezdívá „odpůrci zrovnoprávnění manželství“. Rétorika, která názorně ukazuje, že pro orwellovskou „novořeč“ národní hranice nic neznamenají.
Odpůrci manželství jsou přece ti, kdo užívají policejní moci státu k tomu, aby lidem vnutili morální a právní rovnoprávnost lesbických a homosexuálních vztahů. Jejich záměrem je zcela přeorganizovat základy občanské společnosti. Používají sousloví „rovnoprávnost manželství“ v pokusu inženýrstvím jazyka obhájit své inženýrství společenské a právní.
Snaží se vrchnostenským právním aktem udělat manželství z něčeho, z čeho jej nikdy udělat nelze – ze vztahu mezi homosexuály či lesbami. Taková norma, ať už je jejím původcem soud nebo legislativa, jde proti přirozenému právu a morálce a je tudíž normou již z principu nespravedlivou.
Kontrarevoluční ideje
Minulý týden se demonstranti podporující standardní manželství opět sešli na Champs Elysées. Z podobných demonstrací už se stává pravidelná součást života všech Francouzů. Jsou spontánním projevem lidového hnutí, které roste a nabírá na síle.
Účastníci demonstrací musejí často čelit slznému plynu a obuškům policejního aparátu pod vládnoucím socialistickým režimem. Demonstranti jsou ale stateční – a jen tak se nevzdávají. Často je slyšet zpěv Marseillaisy, vídáme podomácku vyrobené transparenty, podporující manželství mezi jedním mužem a jednou ženou.
Čtěte ZDE: Kněz zbitý revoluční policií. Vrací se Francie do času gilotin?
Tématem nápisů na nich jsou tak „revoluční ideje“, jako že by děti měly mít matku a otce. Zda jde o důsledek zešílevší rozhodovací praxe Nejvyššího soudu uvidíme brzy i ve Spojených státech. (Tam je předmětem stejných útoků hnutí Tea Party, o němž jsme nedávno psali, pozn. Protiproud).
Šikana a fízlování: americká realita dneška. Souvisí něčím s „gulášovým“ převratem v Česku?
Toto mohutné francouzské hnutí odporu je součástí toho, čemu říkám Hnutí za osvobození manželství. Osvobozením mám na mysli osvobození z drápů kulturních revolucionářů.
Ačkoli účastníci pochodů s miliónem účastníků pocházejí ze všech segmentů francouzské společnosti a zastupují široké generační, etnické i politické spektrum občanů, jsou médii kolektivně nálepkováni jako „pravicoví extrémisté“. Jsou odsuzováni jako „bigotní“, ačkoli jsou ve skutečnosti souhrnem mnoha ras a etnik.
Video z demonstrace za tradiční rodinu v Paříži
Čtenáři a diváci propagandy, které jsou francouzská mainstreamová média plná, jsou tak obětí klasické dezinformace. Dozvědí se totiž, že tito lidé jsou proti rovnoprávným manželstvím. Propaganda také chrlí karikatury demonstrantů. Média neinformují ale jsou součástí „pokrokové politiky“ socialistů. Jsou hlásnou troubou kulturní revoluce.
Ti, kdo brání tradiční manželství, přece brání manželství jako takové! Tím také brání rodinu a společnost, jejímž je rodina základem. Tudíž brání i elementármní hodnoty, na nichž společnost stojí. Naopak podkopání – a postupné zničení – manželství prostřednictvím policejní represe a mechanismů státu a práva je to, oč se hraje nejen ve Francii, ale nyní již zjevně i ve Spojených státech. (A začíná se hrát i v ČR, pozn. Protiproud.)
Video - Máte slovo s M. Jílkovou - Osvojování dětí homosexuály
Přirozený řád starý jako svět
Náš postoj k manželství jako instituci, jíž se účastní jeden muž a jedna žena, není zastaralým reliktem doby dávno minulé, naopak, je jedinou cestou do smysluplné budoucnosti. Není odůvodněn jen náboženskými hledisky. Trváme na tom, že existuje přirozený řád, racionálně pochopitelný všemi lidmi bez rozdílu.
Tento přirozený řád byl základem, na němž vyrostla každá velká civilizace. Proto je srozumitelným zdrojem každého velkého a autentického hnutí za lidskou a občanskou svobodu. Pouze přirozený řád poskytuje morální pravidla, které potřebujeme, abychom mohli vybudovat fungující společnost a v ní si sami vládnout.
Musí být rovněž základem „pozitivního práva“, jinak ve společnosti převládne bezpráví a vše se postupně zhroutí do anarchie. Vláda a stát manželství nevytvořily. Ani církev ne. Je to instituce, která je starší než obé zmíněné. Stejně tak si stát nemůže myslet, že vytvoří nové právo sezdat ty, které sezdat nelze.
Videoklip ukazující brutalitu policie při zásazích v Paříži
Politický vězeň kulturní revoluce Západu
Západem se šíří narůstající vlna netolerance vůči právu na svobodu projevu, sdružování a účasti na politickém dění. Odrazem tohoto trendu je „politická korektnost“ , cenzura svobody slova, alespoň pokud se toto slovo táže, zda současný pád naší civilizace do propasti relativismu je dobrý nápad.
Je proto logické, že se množí pokusy o obranu přirozené pravdy také ve věci manželství a rodiny. Francie je předzvěstí toho, co se brzy bude dít i v našich zemích. Třiadvacetiletý Nicolas se tak stává hrdinou nejen francouzských obránců manželství.
Nicolas Bernard-Busse
Nicolas Bernard-Busse byl odsouzen ke čtyřem měsícům vězení. Protestoval proti státu, který rozhodl, že Nicolasův vlastní názor na manželství a rodinu je nepřijatelný. A že šířit jej znamená vzpouru.
Tento třiadvacetiletý francouzský student byl zatčen během demonstrace před studiem televizní stanice, v níž se měl v tu dobu objevit prezident Francois Hollande. Přijel ke studiu z Champs-Élysées v centru Paříže se svými kamarády. Byli oblečeni do triček s nápisem „Manif pour tous“ (Protestujeme za všechny) a nyní již proslaveným logem otce a matky se dvěma dětmi. Můj ty smutku, to je tedy násilnický revolucionář!
Tento víkend se ve Francii opět srocovaly davy, které žádaly Nicolasovo okamžité propuštění. Lidé v ulicích Paříže mluví o současném režimu jako o „socialistické diktatuře“.
Nicolasův právník Henri de Beauregard žádá, aby bylo zatčení jeho klienta prohlášeno za účelové a protiprávní. Tvrdí, že bylo protizákonným pokusem zastrašit Nicolase i celé hnutí. Nicolasovi příznivci mají facebookovou stránku, na níž o něm hovoří jako o politickém vězni. Spustili také internetovou petici, která požaduje jeho propuštění.
Proto by v této vážné chvíli měl znít i hlas nás všech: Propusťte Nicolase Bernarda-Busse!
Doporučujeme
Matej Gavlák přináší informace o vroucí tradiční katolické víře jednoho z největších spisovatelů 20. století,... více čtěte zde
Radomír Malý se zamýšlí nad zvolením Donalda Trumpa z katolického pohledu a upozorňuje, že i navzdory jeho... více čtěte zde