Za celých devět měsíců, které uplynuly od předání „dubií“, neodpověděl Bergoglio na oprávněné kardinálské otázky jinak než zarytým mlčením. Jak by také mohl promluvit, vždyť by to pro něho znamenalo veřejné přiznání barvy. Je to jednání zbabělce, který se bojí otevřené konfrontace a schovává se za svou domnělou „papežskou“ autoritu.
I pro nejposlednějšího představitele církve stejně jako pro všechny soudné věřící je dnes zcela jasné, že dvojznačné formulace jsou jeho speciální nástroj a uplatňuje je v exhortaci Amoris Laetitia zcela záměrně, aby dosáhl změny dosavadní církevní nauky. Dnes je zcela zřejmé, že obě synody o rodině svolal právě s cílem, aby prosadil možnost rozvodu a druhého „manželství“ a přizpůsobil církev okolnímu světu. Dokládá to celá chronologie událostí posledních dvou let.
Demoralizace
Za nedlouhou dobu, kdy skočil v koši druhý kardinálský dopis papeži Františkovi, došlo k ještě většímu prohloubení vnitrocírkevního zmatku. Biskupové a biskupské konference se vyslovují protikladně k základním otázkám víry a morálky a svědčí tak o vnitřním rozkolu. Papeže Františka je možno zcela oprávněně obvinit, že neplní primární funkci svého úřadu, nemluvě o tom, že panující zmatek sám plánovitě vyvolává a podněcuje a mnohé jeho současné aktivity v církvi jsou v naprostém rozporu s posláním, které s papežským úřadem přijal.
Druhý vatikánský „koncil“ vstupním projevem zaprodance Giovanni Roncalliho zahájil nástup k demolici katolické církve, která právě finišuje Bergogliovou horečnou činností. To, co Bergoglio zavádí a šíří, směřuje zákonitě k totální demoralizaci. Jestliže si někdo osvojí podle jeho návodu autonomii rozhodovat ve svůj prospěch, že svůj život v konkubinátě nemusí pokládat za těžce hříšný stav, dříve nebo později dospěje do stádia, kdy tuto „pravomoc“ začne uplatňovat v jakýchkoliv kontroverzních situacích. Falešná svéprávnost svědomí úplně převrací morální řád. Bergoglio zde postupuje v Satanových intencích a kdo v něm chce nadále spatřovat „Svatého otce“, uráží všechny jeho předchůdce a především samotného Boha.
Čím více se ovšem šíří Bergogliem požehnaná lavina cizoložství a svatokrádeží, tím více se šíří také nakažlivé mínění, jakoby to vlastně bylo v pořádku. Závrať liduvládného sebevědomí chlácholí davy, že pravda bude nakonec tam, kde je většina.
Čtěte ZDE: Satanovo antináboženství nyní triumfuje: Katolická církev prožívá své ukřižování - zákonitě přijde i zmrtvýchvstání. Všechny národy poznají Pravdu. Ze stránek Františkova diáře to nebude...
Nepřítel křesťanstva
Ale jak nás poučila Sodoma a Gomora, je tomu zcela naopak: pravdu si zachovala jen nepočetná Lotova prchající rodina. Onen reálný historický monument lidské zvrácenosti a Boží spravedlnosti u Mrtvého moře je dodnes k vidění, všichni příznivci osvobozené autonomní morálky by si tam měli povinně vykonat svou pouť.
Skandál kolem Amoris laetitia je ovšem jen momentální špičkou ledovce. I nejfundovanějším kritikům Bergoglia jakoby unikalo to nejpodstatnější, totiž skutečnost, že Bergogliovo osobní krédo stojí od počátku zcela mimo evangelium a mimo církev. Demonstruje to tím, že nevzdává úctu a poctu našemu Pánu Ježíši Kristu. Demonstroval to rovněž veřejně v květnu ve Fatimě. To nás čtyři roky jeho řečí u sv. Marty tak zglajšaltovaly že nám jeho drzé urážky, jaké si dovolil vůči Panně Marii, připadají normální? Bratři, je na čase, abychom ze sna povstali.
Copak není evidentní, že tento antipastýř se dal zcela do služeb protivného tábora? Je to šokující, bezprecedentní situace, jaká nemá v církvi obdoby, že se vlastně bojíme ji vzít v úvahu, ale to na podstatě věci nic nemění. Obdivuhodně důsledně se realizuje 200 let starý projekt zapřisáhlých nepřátel se Božího království, který vsadil právě na takovou postavu zvrácené a zrádné hlavy církve.
Z oblak nespadl
Objevil se Římě před čtyřmi roky jako někdo z onoho světa. To nebylo nikomu nápadné, jaké známosti, vazby a osobní přátelství má tento muž ze zámoří nejen s celým disentem italské a německé církve, ale jak je spřízněný s úhlavními protivníky Božího království ze všech světadílů a jak si je zcela nepokrytě zatahuje do nejrůznějších církevních orgánů a realizuje tak krok za krokem univerzální vnitrocírkevní zednářskou supremaci? S velkým přehledem zmobilizoval, bylo-li třeba „zrehabilitoval“ všechny možné podvratníky a rebely a zapojil je aktivně do díla zkázy. Posloužily jeho dosavadní slovutné „elaboráty“ aspoň v nejmenším církvi, anebo je to ve skutečnosti zakuklené infikované předivo, které rafinovaně mate základní pojmy
O jeho cílech výmluvně svědčí jeho neobyčejná přízeň a náklonnost, jaké projevuje všemu a všem, kdo jakýmkoliv způsobem vystupují nepřátelsky vůči katolické církvi. Zbožňuje a pokud může, líbá ultralevicové političky, objímá politiky a rafinovaně a nekompromisně „odstavuje“ všechny své skutečné i potenciální oponenty.
Tento antipapež nespadl z oblak. Že se v církvi objeví záškodník tohoto typu, to už přece víme dva tisíce let a aktuálně to potvrdil P. Pio ("Je to satan, kdo byl uveden do náručí Církve a během velmi krátké doby bude vládnout falešné církvi."). Když tedy nadchází tato osudová situace, je třeba si to otevřeně přiznat a podle toho se zachovat. Nic nám nepomůže zavírat oči, protože pak nevidíme ani propast, kam to všechno zákonitě směřuje.
Čtěte ZDE: Tajemný rok 2017 začíná nedělí: V Římě sedí ekopapež. Pít z PET lahví je hříšné. Bizarní pontifikát znamením naší doby. Věřící i klerici se bouří. Rozhovor se vzpurným kardinálem. Přichází procitnutí?
Sodomské hnojiště
Bergoglio si zařídil dokonce formálně své vyhoštění, když přijal spolu s „papežským kazatelem“ z rukou heretiků satanské biřmování. Pokud to někomu nepřipadá divné, je to jen díky heretickému koncilu a jeho zákeřné „ekumenické narkóze“.
Na obranu svého velvyslance používá Satan strašáka sedesvakantismu a pochybující věřící mate ujišťováním, že Bergoglio zatím žádný blud nevyslovil. Bergogliův kapitální blud nese ve skutečnosti všechny známky největší Satanovy podlé lži, jakou jako v ráji podvedl prarodiče: že Bůh je lhář, protože požaduje od lidí nemožné.
Bergogliova arcihereze hlásá, že nejvznešenější a nejposvátnější Boží záměr a zákon je nedosažitelný ideál. Není divu, že se přemnohým nedostavá nezbytného světla a síly, když jsme opustili jediný zdrojmilostí a světla - autentickou Kalvárskou oběť, a nahradili ji jalovým luteránsko židovským divadlem, které místo pravého Boha uctívá člověka.
Jestliže však Boží Zákon je nereálný, tak k čemu vlastně je? K čemu by tedy vůbec byla církev, jestliže její údy si mají prakticky žít tak jako lidé tohoto světa? Výsledek 500 let starého Lutherova odpadlictví, které mezitím neuvěřitelně zdemoralizovalo lidstvo, se má stát dnes normou pro Boží království? Všemi prostředky a vynálezy působí úspěšně Satan na lidstvo, aby se vzdalo veškeré své přirozenosti a důstojnosti a propadlo nejhanebnějším zhůvěřilostem, a Církev Boží se má přizpůsobit a nechat zavléct a zapojit do tohoto sodomského hnojiště?
Je čas konečně prohlédnout a jednoznačně se odloučit od lstivého a falešného proroka, který už dávno opustil trojjediného Boha a jeho zjevenou víru. Nastala absurdní situace, kdy falešná církev a její generalita spolkla ďáblovu návnadu, opouští Petrovu skálu a jde svou cestou do služeb Lháře, který stanul v jejím „čele“ a který z toho důvodu ještě ani jednou nevyznal chválu nejvyššímu Pánu a Králi.
Suď mě Bože, a rozhodni mou při, vysvoboď mě ze znesvěceného a lstivého národa. Sešli své světlo a svou pravdu, ty ať mě vedou a přivedou na tvou svatou horu a do tvých stánků (Ž 42).
Všemohoucí Bůh, který dopustil tuto těžkou zkoušku za naši dlouholetou nevěrnost, neopouští ty, kteří se k němu s důvěrou a opravdovou kajícností utíkají.
Zdroj.
Doporučujeme
Robert Mäder švýcarský katolický kněz nám v textu starém sto let ukazuje, že liberální satanokracie není... více čtěte zde
Matej Gavlák přináší informace o vroucí tradiční katolické víře jednoho z největších spisovatelů 20. století,... více čtěte zde