Jedním ze základních katolických atributů je růženec. Je právem považován za jednu z nejúčinnějších modliteb, zvláště pokud se v ní ve stejném čase spojí větší množství věřících. V historii proto také mnohokrát přispěl k nečekanému vítězství křesťanů nad nepřáteli, a pomohl tak v podstatě zachránit celou evropskou civilizaci - třeba ve slavné bitvě u Lepanta v roce 1571, kde byla definitivně zlomena námořní moc Osmanů, nebo například po 2. světové válce v Rakousku, jež se díky němu vymanilo ze spárů bolševismu.
Současnému evropskému člověku, včetně bohužel i značné části katolíků, již růženec mnoho neříká. Je považován za něco archaického, monotónního, vhodného nejvýše tak pro zbožné babičky. To je však zásadní omyl. Růženec je ve skutečnosti jednou z hlavních a nejsilnějších zbraní vojáka Kristova. K modlitbě růžence, jako středobodu duchovního života a podmínce obrácení a spásy dnešního západního světa tak tragicky odpadlého od víry, vyzývala před rovnými sto lety také Panna Maria ve Fatimě, jak jsme v Protiproudu již mnohokrát popisovali.
I dnes se znovu a znovu ukazuje, že růženec neztrácí svojí moc. Čerstvě se osvědčil také proti hrozbě islámského terorismu, která úzce souvisí s muslimskou invazí kamuflovanou humanitární nouzí podporovanou Bruselem ovládanými vládami neschopnými jediného odvážného činu. V Nigérii se podařilo zlomit moc jedné z nejhorších teroristických organizací Boko Haram, která se neblaze proslavila vraždami, únosy, mučením a upalováním obyvatelů celých vesnic, odnoži al-Kajdy a tzv. Islámského státu. Mluví se v této souvislosti o novém velkém mariánském zázraku. Zprávu o tom přináší magazín Chiesa e post concilio:
Čtěte ZDE: Zázraky 20. století: naděje i varování pro dnešní dobu. Obrácení zachránilo celý národ. Jak rakouští státníci bojovali za vlast. Zničí nás tentokrát muslimské hordy? Ještě není pozdě
Krvavý účet islamistů
Růženec není účinný bez našeho vlastního přičinění. U Lepanta bylo mohutné křesťanské loďstvo připravené k velké bitvě a v Nigérii místní armáda se spojenci. V modlitbách je třeba prosit také blahoslavenou Pannu, aby pomáhala zajistit potřebné prostředky k boji a aby se našla také politická vůle a odvaha posloužit si těmito prostředky k zastavení invaze.
Nigerijský prezident Muhammadu Buhari potvrdil, že poslední opěrné body geril Boko Haram, které chtěly založit v Africe kalifát ve stopách tzv. Islámského státu, byly zničeny v pralese Samsiba ve státě Borno na severozápadě země. Stovky bojovníků na útěku překročily hranice a vzdaly se nigerijským úřadům.
Během sedmi let bojů zavraždila Boko Haram více než sto tisíc osob a způsobila útěk nejméně dvou miliónů osob. V době největších úspěchů dokázala islamistická gerila kontrolovat široká území státu. Nyní se naopak zdá, že jí hrozí definitivní porážka. Co způsobilo podstatnou změnu situace v tak krátké době?
Křížové tažení
Tam, kde nigerijská armáda a policie byly obviňovány obyvateli ze slabosti a neschopnosti v boji s teroristy, vystoupila jedna osoba, která zapálila plamen odporu proti Mohamedovým následovníkům. Jedná se o Mons. Olivera Dashe Doema, biskupa v Miaduguri, epicentru aktivní zóny Boko Haram.
Zatímco diecéze strádala v důsledku teroru, Mons. Dashe vyhlásil křížové tažení modliteb svatého růžence s prosbami o pomoc Panny Marie, aby učinila konec hrůzám islámského terorismu. Odvážný mladý prelát neváhal vystoupit na náměstí, oblečený v taláru s pektorálem na hrudi a šířil modlitbu svatého růžence s takovou horlivostí, že získal obdiv i muslimského obyvatelstva.
Před dvěma roky, když se modlil ve své soukromé kapli, Mons. Dahse obdržel nadpřirozené vnuknutí, aby svolal katolíky ke křížovému tažení modliteb proti Boko Haram. Viděl v duchu Ježíše, jak mu odevzdává meč, který se náhle změnil v růženec a slyšel hlas, který mu řekl: „Tímto bude Boko Haram poražena!“
Prelát přijal tuto inspiraci velmi vážně a oznámil: „Madona je s námi, ona nás potěší! Zahajme modlitby a zvítězíme!“
Čtěte ZDE: Výkřik na duchovní poušti: Oživme ducha křížových výprav! Evropa přežila díky víře předků. Zrada duchovních autorit a kapitulantský dialog s ďáblem. Vzplanou ještě naše srdce?
Kde jsou?
Mnozí byli udiveni a uchváceni biskupovou odvahou, avšak nechybělo ani málo těch, kteří měli strach a označovali ho za blázna. Až nyní, když vojsko dokončuje definitivní porážku Boko Haram, lid se na biskupa obrací s uznáním a úctou.
Mons. Dasha zavedl modlitbu růžence ve všech katolických chrámech a školách, a také v rodinách. Na dotaz Catholic Herald vyprávěl: Milice Boko Haram byly všude. Nyní zmizely. Hrozba kalifátu byla zmařena díky modlitbám lidu. Růženec udělal již v minulosti zázraky při osvobozování národů. A uvedl konkrétně zásah Panny Marie v bitvě u Lepanta v roce 1571.
A tak se tedy též my ptáme: Kde jsou evropští biskupové, kteří by svolávali křížová tažení modlitby růžence proti hrozbě islámského teroru, jenž právě v těchto dnech opět zranil náš kontinent?
Zdroj.
Doporučujeme
Matej Gavlák přináší informace o vroucí tradiční katolické víře jednoho z největších spisovatelů 20. století,... více čtěte zde
Radomír Malý se zamýšlí nad zvolením Donalda Trumpa z katolického pohledu a upozorňuje, že i navzdory jeho... více čtěte zde