Nikdo samozřejmě ještě nic určitého neví, ale „politolog“ Zbořil již soudí, že by měli voliči v příštím roce „za to potrestat“ nejen ODS, ale všechny strany vládní koalice. Takových vyjádření bude v příštích hodinách přibývat geometrickou řadou. Dávejme si na to všechno dobrý pozor. Bez ohledu na podstatu věci, je-li vůbec jaká, zamysleme se nad jedním aspektem, který bychom neměli přehlédnout.
Velký Bratr naslouchá
Zdá se, že celé to představení stojí primárně na policejních odposleších spousty lidí. Zdaleka ne jen těch, kteří možná budou obviněni. To už známe z případu doktora Ratha. Dlouhodobé sledování celých sítí osob pomocí moderní techniky, které se kdovíproč říká „operační“, místo „likvidační“. Možná odposlouchávali také vás, bezúhonný občane, který čtete tyto řádky. Možná vás odposlouchávají právě teď v souvislosti s nějakou – jedno jestli skutečnou nebo vymyšlenou – kauzou.
Pavouky odposlechů se v takovýchto případech neuvěřitelně větví. Umožňují kontrolovat – telefonem, na internetu či jakkoli jinak – prakticky každého z nás. Poslední aféry se sledováním nepohodlných – nejen ze Spojených států, ale již také od nás – budou nyní rázem zapomenuty. A to šlo o odposlechy „nepovolené“, a pouze o špičku ledovce.
Vše pro Dobro
Současný „slavný“ případ se zdá být jiný – ale není. Pokud se ukáže, že většinu případné trestné činnosti zjistila policie z odposlechů, je to zrůdné. Nejen pro to, že už se nikdo nikdy nedozvíme, zda a kdo byl ještě mezi odposlouchávanými a jaké případné citlivé informace – zdravotní, intimní, politické – na koho teď Velký Bratr má. A kdy je použije, bude-li se mu to hodit.
Je to paranoidní? Vůbec ne. Dokonce i mainstreamová média už občas překročí laťku nastavenou jedním nedávným policejním prezidentem a jeho výrokem, že kdo nedělá nic špatného, nemusí se odposlouchávání obávat.
Tehdy byl ještě na Pražském hradě Václav Klaus. Když zjistil, jak závratně narůstají čísla „povolených“ odposlechů, jednal o tom s vládou. Požadoval, aby si policie a soudy neusnadňovaly práci na úkor další eroze občanských svobod. Aby se „operativní technika“ využívala jen ve skutečně nezbytných případech. Aby stát nezačal být právě oním Velkým Bratrem z Orwelovy antiutopie 1984. Je to přece pro Dobro, argumentovali tehdy mnozí „dotčení“. Jako vždycky, když jde o to učinit „státní Ucho“ nástrojem k totalitním praktikám.
Smiřujeme se
Novinář Alexander Mitrofanov napsal v Právu, že on počítá již mnoho roků s tím, že je odposloucháván. Konstatoval to v souvislosti s případem, který se týkal „nelegálních“ fízlovacích metod namířených také na Prezidentskou kancelář a spolupracovníky prezidenta Klause – mezi nimi nepochybně i mne a mé kolegy. Nejspíš včetně prezidenta republiky.
Samozřejmě, že jsme s tím i my počítali – respektive věděli jsme o tom. Na Hrad se přece jen sem tam něco z různých zdrojů donese. Neměl jsem však použitelné důkazy – a současně se s tím stavem dalo někdy i žertovně „pracovat“. Například „pustit“ do telefonu informaci, která se vzápětí jako zázrakem objevila v médiích, aby se vzápětí ukázalo, že jde o nesmyl. Tento typ testů odposlouchávání nikdy nezklamal.
V Lidových novinách mudroval o tomto tématu před dvěma dny také redaktor Petráček. Dospěl k závěru, že rozumný člověk s odposlechy, respektive kontrolou třeba internetu tajnými službami, počítá a přizpůsobí se. Nějaké informace si proto dává někam, jiné jinam atd – prostě žije v „konspiraci“. Svůj článek končí pozoruhodnými větami:
„Pomalu si zvykáme na povodně jako průvodní jev života, ... na extravaganci, a na jistou předběžnou opatrnost, která při tom není na škodu. Podobně si zvykněme i na to, že jsme sledováni a na jistou předběžnou opatrnost, která není na škodu.“
Tak to právě ne, pane Petráčku a spol. Na tohle si zvykat nesmíme! Povodně v rukou nemáme a nikdy mít nebudeme. Stát už sice v rukou také zdaleka nemáme, ale můžeme idealisticky usilovat o to, abychom jej opět do rukou dostali. A kontrolovali. Nikoli, aby to bylo naopak. S tím jste smířeni vy, revolucionáři, spolupůvodci tohoto stavu. My však jdeme proti tomuto kalnému proudu!
Co je za aktuálním policejním spektáklem?
O tom, že se „velká policejní akce“ chystá, věděl v posledních dnech kdekdo i my. I někteří ze zatčených. Její smysl však unikal a uniká. Pouze naprostý „Marťan“ by se mohl domnívat, že jde o „čištění“ politického prostoru od korupce či hospodářské kriminality. To je jako věřit, že doktor Rath již rok sedí ve vazbě, protože hrozí, že by mohl uprchnout. O tom jsme ale již psali.
Odporné natahování na bradáčovský skřipec aneb: Pusťte Davida Ratha!
Jde samozřejmě o zájmy. O politiku „jinými prostředky“. Jedna z nejvíce pravděpodobných spekulací hovoří o tom, že je za vším „americká spojka“ – nejvyšší pražská státní zástupkyně Bradáčová – a Temelín, o jehož dostavbu Američané stojí víc, než bychom tušili. Budeme samozřejmě tuto i další „stopy“ sledovat. Jsou to „vzrušující“ možnosti, podstatné je však něco jiného.
Je pravděpodobné, že premiér Nečas odstoupí. Je pravděpodobné, že Miroslav Kalousek bude chtít předčasné volby – s potopenou ODS, nad níž by mohl opilecky triumfovat. Je pravděpodobné, že tato policejní akce uvede do chodu mnohé, co ani její autoři nepředpokládali. Sledujme to, analyzujme, ale nenechme si vším tím rachotem „odbourat“ jasný rozum.
Při všem, co se bude v následujících dnech, týdnech a měsících dít, bychom totiž neměli zapomínat na to nepodstatnější, na co média rozhodně upozorňovat nebudou:
Policejní moc se nám nyní demonstruje ve své nejotřesnější podobě. Právě proto, že si to dnes sotva někdo odváží říci. Stát se zcela zjevně dostává do rukou Bradáčových a spol. Již zcela nezakrytě nastupují. Právě proto neprobíhá vše v tichosti, ale on - line. Chtějí být vidět. Je to ve skutečnosti předvolební kampaň. Oni dělají politiku. Oni – a jejich spojenci v médiích hlavního proudu.
Právě proto nám kromě jiného sugerují, že se všemi těmi odposlechy, sledováním, kamerami, napíchnutým internetem a tak dále, nelze nic dělat. Že to tak nějak k současnému světu patří – jako povodně.
Nevěřme jim. My, občané, se s tím nesmíme smířit. Jinak nás již zítra zatknou v přímém přenosu také – třeba právě za takovýto článek.
Doporučujeme
Matej Gavlák přináší informace o vroucí tradiční katolické víře jednoho z největších spisovatelů 20. století,... více čtěte zde
Radomír Malý se zamýšlí nad zvolením Donalda Trumpa z katolického pohledu a upozorňuje, že i navzdory jeho... více čtěte zde