Patrně ani netušil, jak brzy s nimi bude veřejnost konfrontována v souvislosti s kauzami tak či onak blízkými Církvi. (Putna, restituce, Herman). Tento víkend proběhnuvší stranický sněm KDU-ČSL potvrdil sílu těchto manipulací i fakt, že kdo vůči nim nedokáže být imunní, nemá v politice co dělat.
Vlastně to lidovci potvrdili již před čtrnácti dny, když oznámili, že strana získala významnou posilu v podobě mnohotvárné osoby Daniela Hermana. Nedávno s povykem vyhozený šéf Ústavu pro studium totalitních režimů (USTR) tehdy opět pobyl na stránkách deníků, aby se veřejnost dozvěděla, že se stal členem strany a právě zvažuje (na podzim prý už bude vědět), zda za ni bude kandidovat.
Tajemný Daniel
Přiznávám, že nechápu v čem spočívá charisma a kvality tohoto bývalého kněze, kterému jsou trvale rezervována atraktivní místa v Církvi, státní správě, veřejných institucích i na stranických kandidátkách. Bývalý mluvčí České biskupské konference, svého času ochotný dehonestovat na stránkách médií katolíky pochybující o svrchovaném dobru EU, působil po opuštění svého svátostného povolání na policejním prezídiu, aniž by měl, (nebylo-li něco podstatného z jeho CV skartováno), sebemenší zkušenost s policejní prací.
Záhy, opět bez odpovídajícího vzdělání a manažerských zkušeností, byl instalován jako ředitel zmíněného ÚSTR, odkud, po svém vyhazovu zamířil za stranickou kariérou k lidovcům. Podle MF DNES to zdůvodnil svou "blízkostí církvi". I Jidáš byl blízký Církvi, ba samému jejímu Zakladateli, chtělo by se říci, k takové tvrdosti vůči Hermanovi ale není důvod. Je pouze na místě se ptát: proč on a čemu to slouží?
Kdo stojí za tajemným Danielem Hermanem ?
Mediální antikomunismus svorníkem
Nebyl nakonec někdejší mediální humbuk kolem Hermanova odvolání z ÚSTR jen součástí tvorby jeho image "antikomunisty" před vstupem k lidovcům? Co na tom, že představa Hermana jako obránce "pravicové citadely ÚSTR" před bodákovými útoky Petrušky Šustrové je svrchovaně směšná, stačí, že média mantru o pravicovém Hermanovi vytrvalým opakováním zafixují v povědomí veřejnosti! A média nezklamala. Zpravodajství, tištěná i vysílaná, se v době Hermanova odchodu z ústavu kauzou zabývala denně a publicista Jandourek, shodou okolností (?) rovněž exkněz, věnoval hrdinským činům páně Hermana celou knihu.
Z jistého úhlu pohledu se tak kruh pravdolásky opět uzavírá. Ať jsi bratr vlevo nebo vpravo, hlavně, že jsi náš, proevropský.
A čemu že by mohla tato lidoveckou akvizicí završená kampaň sloužit? Inu mohla by třeba z KDU-ČSL do budoucna vytvořit žádoucí svorník pravo-levé koalice Top 09 a ČSSD (asi takové, jaká se nedávno rýsovala na pražském magistrátě a sešlo z ní mimo jiné i kvůli absenci podobného svorníku). Kdyby Topka zatoužila po spolčení se socany, hodili by se nejen lidovci jako takoví, ale i spona do kravaty v podobě k nim dosazeného spolehlivě t-shortového "antikomunisty". Pro pravicové voliče by učinila hořké spojenectví stravitelnějším.
Ze sjezdu KDU-ČSL: Pod vlajkou EU ke světlým zítřkům
Ať jsi bratr vlevo nebo vpravo hlavně že jsi proevropský
Že by tím samostatná lidovecká politika ztratila smysl? Že by tím KDU-ČSL místo uchopení historické příležitosti vymezit se vůči "pravicové" Topce jen trpně přijala roli služky "topáckých" zájmů a havlistické "dvojky" ( respektive "trojky", přijme-li účast v budoucí hře i někdo jako Zelení)? Lidoveckému vedení to zřejmě nevadí, ba co více, zdá se, že je právě tohle jeho metou. Nedělní sněm totiž naznačené směřování plně potvrdil.
Nejde jen o to, že v osobě senátora Čunka se nedostal do předsednictva strany poslední představitel čitelné křesťansko-demokratické politiky, ale také o takové takříkajíc folklorní "drobnosti", jako je fakt, že vedení akceptovalo vznik druhé stranické mláděžnické organizace, (vedle Mladých křesťanských demokratů vznikli schizofrenně též Mladí lidovci) snad aby tak potrestalo Mladé křesťanské demokraty za přílišnou samostatnost, nebo udělení Bělobrádkova vyznamenání za zásluhy pro pana Jana Čižinského, dlouhodobého zastánce "proevropského" kurzu strany, který je náhodou bratrem pana Pavla Čižinského, člena ultralevicového sdružení ProAlt a křesťansko-sociální platformy ČSSD, v níž je kolegou nejen dalších zběhlých kněží, bývalého ministra Bublana a "Odilo" Štampacha, ale také paní Anny Šabatové a Michala Uhla, tedy lidí, kteří prý byli motorem "dehermanizace" ÚSTR.
Z jistého úhlu pohledu se tak kruh pravdolásky opět uzavírá. Ať jsi bratr vlevo nebo vpravo, hlavně, že jsi náš, proevropský. A to je faktor, který deformuje nejen páteře (a expátery), ale veškerý veřejný život u nás a demokratickou politickou soutěž zvlášť. Lidovci věru mohli zúročit svůj mimoparlamentní stoptime k hlubší sebereflexi. Mohli se stát stranou. Nestalo se. Škoda.
Doporučujeme
Matej Gavlák přináší informace o vroucí tradiční katolické víře jednoho z největších spisovatelů 20. století,... více čtěte zde
Radomír Malý se zamýšlí nad zvolením Donalda Trumpa z katolického pohledu a upozorňuje, že i navzdory jeho... více čtěte zde