Bývaly doby, kdy se křesťanští muži uchylovali do ticha samoty, aby očištěni askezí prodlévali v přítomnosti Trojjediného Boha. V počátku těchto časů, které v Čechách usnadňovaly přechod od pohanství ke křesťanství, objevujeme pozoruhodnou postavu prvního českého poustevníka.
Svatý Ivan, jak je tento legendární poustevník, ač oficiálně nekanonizován, nazýván, žil podle dochovaných kusých písemných pramenů v devátém století. Obýval jeskyni nedaleko dnešní říčky Loděnice ve Svatém Janu pod Skalou. Usadil se zde u vydatného pramene. Ivanova studánka je dodnes zdrojem vynikající vody, na kterou se během tohoto výletu můžeme těšit. Jeho forma – ať pěší či cyklistická – záleží jen a jen na nás.
Údolí řeky Berounky rozděluje vápencový Český kras na dvě části. Nivou Berounky prochází železniční trať z Prahy do Berouna a dál na Plzeň. Díky blízkosti Prahy tudy každou půlhodinu projíždí osobní vlaky, které nás dovezou do východiska výletu v Srbsku. Na zastávce v obci Srbsko, kde nežijí Srbové, ale Srbečáci, se rozhodněme, kterým směrem do Svatého Jana pod Skalou podle žluté turistické značky poputujeme.
Kříž na vyhlídce
Bubovický potok
Můžeme tak činit severovýchodním směrem, kdy projdeme celým Srbskem a proti proudu Bubovického potoka dojdeme na rozcestí turistických cest Kubrychtova bouda. Zde se v přímém směru napojíme na nejstarší značenou turistickou cestu v Čechách – červeně značenou trasu Vojtěcha Náprstka. Ta nás okolo Bubovických vodopádů (v plné kráse vynikají na jaře či v monzunovém období) dovede lesy Českého krasu přes „hory a doly“ do Svatého Jana pod Skalou.
Po žluté se ze Srbska na Svatý Jan můžeme ale také vydat po nové cyklostezce lemující Berounku severním směrem k samotě V Kozle při soutoku Berounky a Loděnice nedaleko Barrandovy jeskyně. Jméno jedné z mnoha jeskyní v okolí Srbska odkazuje na postavu francouzského paleontologa a geologa Joachima Barranda (1799-1883), jenž proslul svými nálezy zkamenělých živočichů ve středních Čechách a odkázal své jedinečné sbírky pražskému Národnímu muzeu. Tento všestranný člověk, vzděláním stavitel a svého času vychovatel vnuka Karla X. na bourbounském královském dvoře (než i s Bourbony odešel r. 1830 do exilu) objevil jedinečné geologické bohatství Českého krasu během studie budoucí, avšak nerealizované koněspřežné dráhy údolím Berounky v první polovině 19. století. Od rozcestí V Kozle sledujeme se žlutou turistickou značkou tok říčky Loděnice, proti níž dojdeme přes osadu Hostim až do Svatého Jana pod Skalou.
Český kras
Libozvučně znějící název obce v srdci chráněné krajinné oblasti Český kras koresponduje s nádhernou přírodou, která Svatý Jan pod Skalou obklopuje. Plastický reliéf Českého krasu připomínající ráz hor zde vystupuje v plné kráse. Místní přírodní dominantou je kamenné návrší Skála, kam nás s převýšením 170 m od kostela Narození svatého Jan Křtitele dovádí stoupající červeně značená trasa. Výhled ze Skály stojí za vynaloženou námahu. Pozoruhodná je květena, která skalní step vysoko nad svatojánským klášterem obrůstá. Cestou zpět nás trasa místní naučné stezky láká k odbočce do Solvayových lomů (vpravo), které jsou ukázkou těžby vápence v Českém krasu a jeho následné dopravy.
Po návratu ze Skály přichází ta správná chvíle na bližší seznámení s postavou svatého poustevníka Ivana. Starobylá legenda vypráví o zvláštní péči, se kterou Ivanovi, který připutoval do zdejších hvozdů ze severu, seslal Bůh do jeskyně pod zdejší skálou laň, aby ho živila svým mlékem. V jeskyni také pokoušeli Ivana zlí duchové, kvůli čemuž zvažoval, že odejde pryč. Než tak učinil, zjevil se mu sv. Jan Křtitel a předal mu dřevěný křížek, před nímž démoni z jeskyně prchli.
Později se v kraji konala štvanice knížete Bořivoje na medvěda, během níž Bořivoj postřelil Ivanovu laň. Poraněné zvíře dovedlo před svojí smrtí knížete až k poustevníkově jeskyni. Nedávno pokřtěný panovník (sv. Metodějem) projevil lítost a zval Ivana k sobě na hradiště Tetín. Ten však odmítl. Před svou smrtí sdělil Ivan Bořivojovi poselství od sv. Jana Křtitele: „Tobě poručil Bůh po sv. Janu Křtiteli, abys po mé smrti toto místo vysvětil za kostel ke cti Panny Marie a sv. Kříže, ale sv. Jana Křtitele máš nazvati patronem.“ Tak se i stalo. Po Ivanově smrti zde kníže Bořivoj nechal postavit kapličku a položil tradici místu, kde byl r. 1661 vystavěn velký barokní kostel Narození sv. Jana Křtitele podle projektu Carla Luraga.
Pramen léčivé vody s vyobrazením sv. Ivana
Posvátná jeskyně
Kdo někdy navštívil Ivanovu jeskyni ve Svatém Janu pod Skalou, potvrdí, že se jedná o mimořádné místo. Jen je třeba oprostit se od každodenního shonu a starostí a přeladit mysl na „jinou frekvenci“. Křesťané v této souvislosti používají příměr vertikály, směru, kterým disponujeme svoji duši, aby se mohla dotýkat milostí, nabízených naším Stvořitelem. Máme-li v sobě kus citu, atmosféra v jeskyni svatého Ivana nás musí dostat. Vedle jeskyně se nachází Ivanský pramen. Mnozí znají turistické úsloví spojené s místní vodou (to již nemá s „vertikálou“ nic společného, ale je zajímavé) které se zde říká Ivanka: Kdo pije Ivanku dravě, ujde sto kilometrů hravě...Vydatnost studánky sv. Ivana činí 3,5 litru za sekundu. Vodu spustíme stiskem tlačítka na stěně kostela.
Obecná škola ve Svatém Janu pod Skalou
Čas na oběd můžeme mimo pondělí a úterý strávit v restauraci Obecná škola ve Svatém Janu pod Skalou a ponořit se do dějin tohoto místa: V 1. polovině 18. století zde vzniká benediktinskýklášter. Jen nakrátko. Po jeho zrušení Josefem II. r. 1785 klášter střídá několik majitelů, až jej r. 1914 kupuje církevní řád Školských bratří a zřizuje zde učitelský ústav. Ten zrušila r. 1942 německá okupační správa a ani poválečné období nepřistupovalo k posvátnému místu šetrně. Komunistická moc sem umístila tábor nucených prací, mezi lety 1951-55 dokonce věznici. Později zde v policejní škole téměř 30 let vyrůstali noví příslušníci StB. Od r. 1994 je klášter – Svatojánská kolej – znovu v majetku katolické církve. Ta zde otevřela Vyšší odbornou pedagogickou školu.
Následující fázi výletu do Berouna absolvujeme po červeně značené trase Vojtěcha Náprstka vedoucí sedlem pod vrchem Herinky (440 m). S odpočinkem v altánu u nově vysazeného dubu Na Herinkách sejdeme nad berounskou nemocnicí do Berouna. Před místní nádraží dokráčíme v sousedství železniční lokálky na Rakovník, se kterou se společně po železničním mostě ocitáme na pravém břehu Berounky. Délka výletu by i s výstupem na Skálu neměla přesáhnout 14 km.
Kostel ve Svatém Janu pod Skalou
Pověstnou bývá místní svatojánská pouť. Jen je třeba nezaměňovat postavu českého mučedníka sv. Jana Nepomuckého s jiným svatým Janem – Křtitelem. Ve Svatém Janu pod Skalou se pouť nekoná o druhé květnové neděli, ale o posledním červnovém víkendu.
Legendě o prvním českém poustevníkovi sice nemusíme vzhledem k chabým písemným pramenům dokládajícím jeho existenci bezmezně věřit, ale podmanivá atmosféra pokoje rozlévající se údolím z Ivanovy jeskyně a výsledky antropologického průzkumu vedeného prof. Emanuelem Vlčkem v nedávné době náš odstup naleptávají. Kosterní ostatky z krypty kostela Narození sv. Jana Křtitele náležely muži zralého věku, robustní postavy, který značnou část života prožil v chladu a vlhku. Někdy mezi 9. a 11. stoletím...
Doporučujeme
Matej Gavlák přináší informace o vroucí tradiční katolické víře jednoho z největších spisovatelů 20. století,... více čtěte zde
Radomír Malý se zamýšlí nad zvolením Donalda Trumpa z katolického pohledu a upozorňuje, že i navzdory jeho... více čtěte zde