Možná, že to ještě nevíme. Žijeme v turistickém ráji. V éře zahraniční, mezikontinentální a adrenalinové turistiky nám něco takového mohlo zůstat utajeno. Jenže malebnost, skromnost i jednoduchost české krajiny, spolu s nespočtem kulturních památek zdobících jako drahokamy Čechy, Moravu a Slezsko, představují maximum originality, o níž lze v široširém světě zavadit.
Jde o bohatství, za které vděčíme Pánu Bohu i svým předkům
V době, kdy je vše přepočítáváno na peníze a ještě jednou na peníze, potěší, že objevování odstínů krásy za našimi humny nemusí stát ani korunu. Krásou je západ slunce v moři červánků nad oprýskaným panelákem, který s takovým obzorem vypadá ihned povzbudivěji, a krásou je také vycházející slunce vrhající plejádu stínů na lesní palouk. Kdo by na něm, kdyby nebyl nasáklý rosou, chladem a klíšťaty, nespočinul?
Vyrazit na výlet znamená radovat se z pohybu, vystoupení z koloběhu starostí a povinností, svátek těla i mysli.
Za bolševika jsme museli pár sobot v roce aktivně trávit volný čas v práci nebo ve škole, dnes jej mnozí aktivně trávíme v elastických oblecích na cyklostezkách jízdami od hospod ke kioskům. Dodržujíc pitný režim reagujeme na vzkaz doby: cykloturistika frčí. Podporuje krevní oběh, outdoorový byznys a spaluje tuky. Je na tom něco špatného? Ani ne.
Je tam hezky
Vyrazit na výlet znamená radovat se z pohybu, vystoupení z koloběhu starostí a povinností, svátek těla i mysli. Ano, i mysli. Odložme tedy saka i montérky a otevřme mapu. Kupříkladu č. 49 v měřítku 1:50 000 od Klubu českých turistů. Zobrazuje oblast Českomoravského mezihoří – Českotřebovska, které lze také označit za východní část podhůří Orlických hor. Je tam hezky.
.JPG "pp")
Samota ukrytá v údolí
Nedaleko evropského rozvodí zde leží pozoruhodné údolí ukrývající samotu Bezpráví. Sevřeným kaňonem dobře povědomým pasažérům cestujícím po železnici mezi Prahou a Českou Třebovou protéká k západu Tichá Orlice, klidnější ze dvou říčních sester, které po svém splynutí napájí v Hradci Králové vody Labe.
Skanzen, který nevznikl
Bezpráví se stalo díky svému názvu po pádu komunismu v roce 1989 symbolem odcházející éry nesvobody. Inspirovalo k plánu vybudovat zde „skanzen totality“. Ještě v polistopadové euforii sem skupina nadšenců z Prahy, kteří za nápadem stáli, dopravila základní pískovcový kámen celého projektu. Ihned se u něho začaly vršit spisy marxisticko-leninských klasiků.
Kdyby se papír s vytištěnými komunistickými myšlenkami nerozpouštěl v říční vodě, skončily by až v Severním moři.
Skanzen totality ale nakonec nevznikl. Spojení teorie a praxe nezafungovalo. Smetiště dějin naproti tomu ano, nadcházející studené větry nemilosrdně rozfoukaly navršené hromady vytištěných myšlenek po celém údolí. Kdyby se papír s nimi nerozpouštěl v říční vodě, skončily by až v Severním moři.
Vnitřní svobodu člověk potřebuje stále
S odstupem času lze říci, že vnitřní svobodu, se kterou šlo statečně proplout komunistickou totalitou, člověk potřebuje stále, protože těch, kteří nám proti naší vůli pořád něco nutí a doporučují, neubývá, čímž dosud nerealizované myšlence tohoto skanzenu nesvobody přidávají na aktuálnosti, protože tohle téma navzdory našemu očekávání ne a ne zestárnout...
Do Bezpráví vlakem nebo na kole
Na Bezpráví zastavují osobní vlaky jedoucí mezi Chocní a Ústím nad Orlicí. Ze zastávky si můžeme udělat krásný výšlap po červené a posléze modré turistické značce přes Klopoty a Dobrou Vodu na vrch Zátvor (479 m.n.m.), odkud se otevírají takřka letecké výhledy do údolí, a dál sejít do osady Perná, odkud trasa pokračuje po silnici do Brandýsa nad Orlicí.
Kdo vystoupá nahoru ke hradu, neprohloupí.
Bezpráví je ale také námět pro cyklovýlet z Letohradu do Chocně, údolím prochází vyhlášená cyklostezka. Vede pod zříceninou gotického hradu Lanšperka, který se pyšní vzácným uspořádáním plášťové zdi bez jediné věže. Kdo vystoupá nahoru ke hradu, neprohloupí. Výhled do údolí i na Orlické hory stojí za to.
Dragounova kaplička
Chatová osada Klopoty (těsně před Bezprávím) nabízí posezení v lesní restauraci vedle bývalých lázní a kaple Panny Marie Pomocné z r. 1812. Původně dřevěnou kapličku nechal z vděčnosti za uzdravení vystavět jistý Josef Růžička - setník z pluku dragounů, kteří se tudy vraceli z napoleonské války.
Ráj srdce
Brandýs nad Orlicí je místem, kde Jan Amos Komenský sepsal slavný Labyrint světa a ráj srdce. Na dílo a jeho hlavního hrdinu odkazuje přírodní habrové bludiště Brandýský labyrint, kterým lze navzdory Mámení dobloudit až k pomyslnému poutníkovu a tedy i našemu srdci. Na skromném ostrohu nad městečkem vykukuje na Brandýs zřícenina hradu ze 13. století.
Choceňský tunel…
Pokračujeme-li po cyklostezce až do Chocně, v městě parků nás přivítají opukové skalní komíny přírodní rezervace Peliny. Místní technickou zajímavostí je bývalý tunel u choceňského nádraží, vystavěný spolu s celou železniční tratí z Prahy do Olomouce pod vedením stavitele inženýra Jana Pernera. Dráha byla dokončena r. 1845.
…a smrt inženýra Pernera
Druhý týden po otevření trati se 9. září 1845 vracel Perner z cesty na Moravu v prvním voze za lokomotivou. Za choceňským tunelem sestoupil na poslední stupeň schůdku vagónu a nárazem o návěstní sloupek utrpěl smrtelné zranění. Jeho pohřeb se konal 12. září 1845.
Tím však historie choceňského tunelu nekončí
Století na to je rozhodnuto o jeho likvidaci, neboť již nevyhovuje rozšiřujícímu se provozu. Následuje několikaletá náročná stavební operace, během níž dochází ke snešení obrovského objemu kamene – desítek metrů skály nad tunelem v délce okolo 250 m – aniž se musí přerušovat provoz na trati. S odkazem na zřícený most a následnou železniční tragédii ve Studénce v r. 2008 jde o skvěle odvedenou práci.
Klopotský potok klokotá a sasanky kvetou
A Bezpráví? Líný proud Tiché Orlice omývá břehy tohoto laskavého údolí, které se těší, až se v něm zhluboka nadechneme a vyrazíme obdivovat pásy kvetoucích sasanek lemující klokotající Klopotský potok. I přes četnost projíždějících expresů do Ostravy, Vídně či Budapešti pravděpodobně zapomeneme na hluk světa. Přemůže nás soulad milé přítomnosti s vůní dálek, do kterých míří údolím oceloví železniční oři. Vzácný zážitek.
Doporučujeme
Matej Gavlák přináší informace o vroucí tradiční katolické víře jednoho z největších spisovatelů 20. století,... více čtěte zde
Radomír Malý se zamýšlí nad zvolením Donalda Trumpa z katolického pohledu a upozorňuje, že i navzdory jeho... více čtěte zde