Po pár měsících působení Babišovy sobotkovské vlády je jasné, že obavy z další revoluce a frontálního útoku na přirozený svět se naplnily. „Úřad“ pro lidská práva pod vedením neomarxisty Jiřího Dienstbiera, vyvíjí přímo zběsile „ušlechtilou“ snahu rozvalit již tak mocně podkopané základní hodnotové pilíře našeho domova. Zvlášť patrné je to na útocích proti základnímu společenství státu – tradiční rodině.
Od registrovaného partnerství k homoadopcím
Po takových „vymoženostech“ jako jsou již předchozími „pravicovými“ vládami schválené „sňatky“ homosexuálů, přichází ministr pro lidská práva, Čechoameričan Dienstbier, s návrhem na uzákonění adopcí dětí homosexuály. I když po schválení „homosňatků“ se homosexuální lobby i „její“ politici dušovali, že je to opravdu poslední co chtějí, dnes již prostřednictvím svého „ministerstva pro diskriminaci většinové společnosti“ sahají i po našich dětech.
Další „multikulturní“ perličku nám ministr „neministr“ a jeho ministerstvo „neministerstvo“ připravilo skandálním návrhem volebního práva pro cizince – konečně u nás budou moci po delší pauze „volit“ třeba Sudeťáci. „Strategie romské integrace do roku 2020“ zase počítá s takzvanou pozitivní diskriminací cikánů, tedy jejich dalším zvýhodňováním na úkor většinové společnosti. To, že tento přístup povede pouze k ještě většímu napětí mezi cikány a ostatními občany, je jasné. Možná, že i to je jeho kalkulovaný „vedlejší efekt“.
Idea lidských práv se zcela oddělila od morálních a duchovních zdrojů, z nichž vzešla, i od konceptu občanských svobod, na němž byly vystavěny moderní státy, a stala se zástěrkou nehorázného, na polopravdách a manipulacích vybudovaného ‚lidskoprávního byznysu
Už před ustavením Sobotkovy vlády varovali představitelé Akce D.O.S.T. před dramatickými důsledky zřízení „ministerstva pro lidská práva“. Marně. Nyní je jasné, že tato vláda se nezastaví před ničím, co postavení tradiční rodiny dále oslabí. Většinová veřejnost si tuto ničivou vládní agendu příliš neuvědomuje, protože revoluční mediální mainstream ji pochopitelně podporuje. A ani takzvaná pravicová opozice – ODS a TOP 09 – na tom nevidí nic zvláštního. Zaplať Pán Bůh, že alespoň autentičtí konzervativci, kterým osud českých rodin leží na srdci, se znovu rozhodli protestovat.
Čtěte ZDE: Havlistické elity tlačí na zřízení „ministerstva pro lidská práva.“ Obhájci svobody před dalším “orwelowským“ úřadem varují. Zbytečná otázka: Kdo zvítězí?
Zrušte Dienstbierův úřad
Vyzvali, aby „Dienstbierův úřad“ vláda zrušila, neboť jeho působení je pro občany velmi mírně řečeno „škodlivé“. Nemá sice ani budovu či úřednický aparát, ale i ve „skromných“ podmínkách už dokázal napáchat škody, které se jednou budou napravovat s jen velkými obtížemi. A některé budou nevratné.
Dienstbier a jeho „malý úřad“ ve skutečnosti pracuje s mnohamilionovým rozpočtem. Zaměstnává spousty darmojedů - „multi-kulti“ aktivistů gender a homosexualistické propagandy, místního předvoje agendy Nového světového řádu (NWO) v naší zemí. Tento „dienstbierovský čechoamerický trust“, napojený na evropské socialisty a svobodné zednáře, je rozhodnut definitivně zatočit se zbytky našich občanských svobod.
Čtěte ZDE: „Dienstbierovy kvóty“ pro cikány povedou ke katastrofě. Výsledkem „politické korektnosti“ byly v USA hořící města i finanční krize. Půjdeme stejnou cestou?
Lidskoprávní byznys
„Idea lidských práv se zcela oddělila od morálních a duchovních zdrojů, z nichž vzešla, i od konceptu občanských svobod, na němž byly vystavěny moderní státy, a stala se zástěrkou nehorázného, na polopravdách a manipulacích vybudovaného ‚lidskoprávního byznysu‘“, píší ve svém zdvořilém dopise ministrům představitelé D.O.S.T.u.
Vysvětlují, že z propagace, prosazování či obhajoby takzvaných nových „lidských práv“ dlouhodobě profitují především široce rozvinuté sítě soukromých i veřejných „nevládních“ organizací a institucí. Využívají sofistikované metody jak z našich daní (v podobě nejrůznějších grantů a dotací) pracovat proti všemu přirozenému a normálnímu. Sdílejí společnou „ideologii“, vzájemně si dodávají legitimitu a co je neméně závažné, nepřipouštějí jakékoli racionální zpochybnění své destruktivní akce. Dosavadním vyvrcholením těchto snah u nás je právě zřízení samostatného Dienstbierova „lidskoprávního“ úřadu při české vládě.
Klidná slabost?
Autoři prohlášení si samozřejmě nedělají iluze, že by na protektorátní vládní úředníky tato výzva nějak zapůsobila. Vědí, že se zrušením „ministerstva multikulturalismu“ nebudou vážněji zabývat. Přesto však je každé poukazování na jeho nebezpečnost krokem potřebným. Ukazuje, že ne všichni jsou ochotni nad likvidací tradičních hodnot a propagací „pokrokových perverzit“ mávnout rukou.
To ukazuje i petice žádající zrušení tohoto „ministerstva“. Za několik dní se k ní připojilo již více než 1000 občanů a další podpisy stále přibývají. Zajímavé bude zejména sledovat, jak se k výzvě postaví strana, která by měla mít ochranu tradičních hodnot v popisu práce - vládní lidovci. Projeví se jako „klidná síla“, která „Dienstbierovu revoluci“ odmítne a bude-li na ní Babišova vláda trvat, „klidně“ z ní odejde? Asi není třeba třikrát hádat. Možná ani jednou...
Doporučujeme
Matej Gavlák přináší informace o vroucí tradiční katolické víře jednoho z největších spisovatelů 20. století,... více čtěte zde
Radomír Malý se zamýšlí nad zvolením Donalda Trumpa z katolického pohledu a upozorňuje, že i navzdory jeho... více čtěte zde