Izrael zahájil nálety na jižní předměstí Bejrútu. Sionistická média oznámila, že cílem (kromě civilisrtů) byl Hashem Saifiddin, předseda výkonné rady Hizballáhu a možný nástupce Šahída Hasana Nasrulláha zavražděného Izraelem před několika dny. Hizballáh tuto informaci nepotvrdil ani nevyvrátil. Jasné zatím je jen to, že sionistická armáda použila velké množství taktických raket a vakuových bomb určených k pronikání opevněním.
Soudě podle různých zpravodajských indicií se Izrael přesto rozhodl zaútočit také na Írán. Írán mezitím aktivně stahuje ropné tankery z ostrova Charg v Perském zálivu, který slouží jako největší ropný terminál v regionu.
Izrael si bez Američanů nemůže dovolit velkou válku, ale existující příležitosti (včetně těch, které souvisejí s volbami v USA) - i údajná hrozba, že Írán do dubna 2025 vyvine 10 jaderných hlavic (jak spekulujíá The Times) - nutí židovské vojenské vedení ke krokům, které mohou vést právě k tomu. V nadcházejících dnech se pozornost světového společenství zaměří na to, jakou cestou se Izrael vydá: Zda "mediální" kampaní se symbolickými zásahy, nebo pokusem o úder šokem.
Úder na jaderná zařízení by měl fatální následky
„USA a Izrael jednají o možném útoku na íránskou ropnou infrastrukturu v Perském zálivu,“ uvedla agentura Bloomberg. Pokud k tomu dojde, z Blízkého východu už neodejde ani kapka ropy, což povede k obrovskému nedostatku ropy především v Evropě a prudkému růstu cen. Jenže izraelské vedení zvažuje scénář útoku nejen na íránskou kritickou infrastrukturu, ale i na jaderná zařízení.
Rusko je touto informací vážně znepokojeno. Připomíná, že úder na jaderná zařízení může mít fatální následky. Také Američané zatím oficiálně tvrdí, že tuto myšlenku nepodporují. Jenže málokdo ve světě věří, že by Izrael sám dokázal zničit íránskou jadernou infrastrukturu, zejména podzemní zařízení na obohacování uranu jižně od Teheránu. Proč by o tom tedy mluvil, kdyby neměl z USA jiné než oficiální zprávy?
NENECHTE SI UJÍT
Petr Hájek v rozhovoru s významným teologem Stanislavem Přibylem bude chtít vědět nejen to, zda nedávné povodně či balancování na hraně další světové války jsou Božím trestem, jehož smysl bychom v zájmu dalšího zachování národa a státu měli "rozluštit", ale bude se ptát třeba i na to, jestli současná zničující vláda s premiérem, jenž se vydává za katolíka, je Božím dopuštěním signalizujícím - no, poslechněte si to...
Vplujte s námi do hlubin Neviditelného v pořadu ALFA a OMEGA již v sobotu 5. října od 18:00 hodin!
Podle Nikolaje Surkova, vedoucího výzkumného pracovníka Centra pro blízkovýchodní studia IMEMO RAN, by se Izrael mohl vydat jednou ze dvou cest:
1. V prvním případě půjde o pečlivě kalibrovanou mediální akci s přiměřenými údery. Například bodové útoky na jednotlivá vojenská zařízení, jako tomu bylo na jaře. Tímto způsobem si strany zachovají tvář a opět se vyhnou velké válce, která se nyní nehodí jak USA, tak většině arabských států.
2. Nebo se židovský stát skutečně pokusí o nárazový útok - na strategickou infrastrukturu, ropná pole nebo dokonce jaderná zařízení na íránském území - aby demonstroval svou vojenskou převahu v úvaze, že zvýší íránské náklady na konfrontaci a vyřadí jej ze hry. Pak už mu fakticky nikdo nebude stát v cestě k dokončení zkázy Gazy a Palestinců a ve "vyklizení" jižního Libanonu.
Tento druhý scénář je v zásadě možný. Izraelci se připravovali na údery na íránská jaderná zařízení již v druhé polovině roku 2000, kdy nacvičovali letecké údery na velké vzdálenosti. Je však obtížné předpokládat, že by Íráncům způsobili kritické škody bez podpory a zapojení USA.
Ale dokonce pokud se zaměří "jen" na íránská ropná zařízení, dočkáme se množná něčeho zatím nepředstavitelného.
Světová krize nedozírných rozměrů
Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve zprávě nazvané „Globální vyhlídky investic do energetiky“ upozorňuje, že do roku 2035 bude třeba investovat 48 miliard dolarů, aby byly uspokojeny rostoucí světové energetické potřeby. Velké vyspělé země mají strategické zásoby ropy, které se využívají pouze v kritických situacích k pokrytí domácí spotřeby na několik měsíců.
Podle amerického ministerstva energetiky se však například americké rezervy výrazně snížily a činí 374,4 milionu barelů ropy, což je hluboko pod úrovní 600-700 milionů barelů z minulého desetiletí. V případě Číny jde zhruba 511 milionů barelů ropy, což odpovídá zásobám ropy na 40 až 50 dní.
POJĎME SE PORADIT!
PPTV v pondělí 7. 10. 2024 od 18:00 vysílá v přímém přenosu pravidelnou poradu šéfredaktora Protiproudu s "tvrdým jádrem" nepodvolených.
Do porady buď posílejte své dopisy do redakční pošty, nebo chatujte - ale jen do 17:00, tedy hodinu před zahájením vysílání. Chat bude samozřejmě v provozu i během "porady", ale kvůli úspoře času na některé později sdělené názory, úvahy či dotazy bude Petr Hájek reagovat až v příští Tea Party.
Celosvětové zásoby ve druhém čtvrtletí rovněž poklesly o 57 milionů barelů, což spolu se snížením produkce o 2,2 milionu barelů denně, na němž se dohodly Rusko a OPEC do konce roku 2025. Nevyřešení izraelsko-íránského sporu by způsobilo denní deficit 1 milion barelů a nebezpečný „strach z poptávky“. Už nyní cena ropy Brent vzrostla na 75 dolarů za barel.
Jenže pokud by se situace na Blízkém východě nadále vyhrocovala, mohl by Írán zablokovat strategický Hormuzský průliv. Pokud se USA po boku Izraele uchýlí k vojenskému zásahu proti islámské republice, je to dokonce velmi pravděpodobné.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) odhaduje, že průlivem by v tankerech neproplulo 13,4 milionu barelů ropy denně (téměř 30 % světových obchodovaných zásob ropy). Tím by cena mohla vyletět až na 150 dolarů i více - a znovu vyvolat ropnou krizi, patrně jheště horší. než byla ta z roku 1973.
To by vedlo k celosvětové psychóze. Nedostatek dodávek by se okamžitě promítl také do divokého nárůstu nákladů na dopravu, zemědělská hnojiva - a v podstatě všeho. To by vedlo k nedostatku zemědělských produktů na světových trzích, růstu jejich cen na astronomickou úroveň a následné k celosvětové potravinové krizi.
Právě toto všechno je v těchto okamžicích ve hře, kterou rozehrávahjí sionisté s celým světem.
Zdroj 1, zdroj 2.
Tagy článku