Už se rozjíždějí. Pražský městský soud (tak si nechává říkat jeden státní zaměstnanec jménem Štěpán Výborný) zrušil nejdůležitější vládní opatření proti šíření epidemie v naší zemi. Pokud vláda do pondělí nezmění právní formu, na jejichž základě je vydala, nastane chaos – a velmi pravděpodobně i drtivý rozjezd nákazy.
Česká televize (a její nejen Bakalova spolupracující média) budou moci konečně ukazovat obrazy zkázy, aniž by je musela přebírat z Itálie, Británie či USA. Doženeme a předeženeme naše vzorové soudruhy ze Západu. Také bruselská Němka Lejnová nám pogratuluje. A Kavárna už nebude ječet na Babiše, že nás zavřel do vězení, ale teď zase, že chce vyvraždit národ. Optimální scénář.
Scénáře se píší ale i na mnohem onačejších místech. Rovnou tři právě vypracovala takzvaná Atlantická rada (Atlantic Council) sídlící ve Washingtonu. Ta si zase nechává říkat „think tank“ a je jedním z chapadel chobotnice zřízené Rockefellery a spol. (Rada pro mezinárodní vztahy, Bilderberg, OSN atd.) k nastolení celosvětové totality Nového světového řádu (NWO). A protože se na mnoha místech zatím lidé dohadují, kde, kým a za jakým účelem byl geneticky uměle vytvořen virus nazvaný neškodně Covit-19, právě jsme dostali jednu z možných odpovědí.
Živá voda pro zombie
Rozhodnutí nevoleného pana Výborného (co si říká soud), s tím bezprostředně souvisí. Neboť, jak zde znovu a znovu opakujeme, náhoda neexistuje. Soudy v Americe jsou z velké části propojeny s Deep State (hluboký stát nevolených mocných), a proto v soudružské jednotě s levičáckými „revolučními“ médii (90% mainstreamu) se snaží od první chvíle znemožnit zvolenému prezidentu Donaldu Trumpovi vládnutí, skandalizovat ho, odvolat z funkce. Lidé ho totiž zvolili, protože slíbil věnovat se své hospodářsky (a mravně) těžce strádající zemi, což vyžaduje oslabení imperiálních ambicí USA jako světového četníka. Jenže bez toho NWO lze těžko vybudovat. V tomto směru je epidemie – a s ní související rozvrat už zase fungujícího amerického hospodářství (hlavní Trumpův trumf pro podzimní znovuzvolení) – ideální nástroj.
Andrej Babiš je na tom obdobně – a výhradně vůči němu (nikoli celé vládě) směřuje skandální rozhodnutí „výborného“ pražského soudu. Také u nás se prokurátoři a justiční orgány od první chvíle snaží dostat Babiše z politiky. A mediální mainstream našeho Deep State dvacet čtyři hodin denně zpracovává tu část veřejnosti (hlavně pražské a z několika dalších velkých měst), která dál věří Kalouskům, Fialům, Bartošům a dalším pidistranám havlistické Páté kolony Berlína (Bruselu). A právě tak jako v Americe pokládají tito „přátelé bruselského protektorátu“ koronavirovou krizi za jednu z posledních příležitostí, jak opět uchopit mocenské kormidlo v naší zemi. Zatím neúspěšně. A tak Výborného výrok mají zombie bruselské totality za živou vodu.
Čtěte ZDE: Dva světy: Jeden právě mizí. Další se již vynořuje za oponou. Jde o život. Kolaps? Všechno je jednou poprvé. V totalitě a bez peněz. Západ tuší ruský zázrak. Pozře nás Německo? Všechno dobře dopadne – ale ne každý
Vítězná strategie
Není dnes už podstatné, proč se po svém triumfálním zvolení premiér Babiš rozhodl pracovat pro Českou republiku, nikoli pro její definitivní rozbití a rozpuštění v bruselském „tavícím kotli“ evropských národů – ač se od něj očekával pravý opak – ale je to prostě fakt. Prokázal to opakovaně v kritických chvílích při odmítnutí vpustit k nám hordy islámských migrantů z Afriky, Asie a Blízkého východu, při pevném spojenectví s (bruselskou mafií ostrakizovanými) lídry Maďarska a Polska (do Čaputové a Matoviče také Slovenska) v rámci V4. Především však při vypuknutí epidemie C-19 udělal pravý opak toho, co si přál německý Brusel: Uzavřel hranice a zavedl ostrá protiepidemická opatření.
V důsledku se stalo, že v počtu nemocných – a hlavně zemřelých – v souvislosti s nákazou, jsme na tom (v přepočtu na po počet obyvatel) dramaticky lépa než „vzorové“ západní země. Obdobné je to ve všech státech V4, které Babišova tvrdá opatření okamžitě „zkopírovaly“ – takže se k nim (přes protesty Lejnové) muselo přidat i Německo, a pak také ostatní evropské země. Dnes je rozdíl pouze v tom, jak pozdě se přidaly.
Nemluvě o tom, že (doma vyrobená) rouška se stala přímo symbolem široké spolupráce veřejnosti s Babišovou vládou. A schopnost nečekat, až se k nám dostane pomoc ze zahraničí (dodnes v řadě zemí roušky lidé nenosí, protože jim ty jednorázové vlády nejsou schopny dodat – a něco si ušít doma na stroji už tamní blahobytem zpitomnělí občané neumějí), ale udělat něco vlastníma rukama, je dalším znakem středoevropského občanského „disentu“ v rámci EU.
Nic nevíme
Nechme nyní stranou všechny další souvislosti. Budeme se k nim na Protiproudu (a v knížce, kterou na toto téma urychleně chystám) „prodírat“ postupně. K otázkám i odpovědím. Faktem je, že země V4 (zčásti také Rakousko) jsou pro skutečné organizátory této (zdravotní a následné hospodářské a finanční) krize nesnesitelnou „anomálií“. Něčím, co vykolejilo nastartovaný vlak, v jehož cílové stanici měly všechny zubožené státy přilézt k Bruselu s prosíkem.
To se nestalo – a už patrně ani nestane. Tedy v případě, že dostatečně dlouho udržíme zavřené hranice – především pro cesty k nám. Respektive mohou se postupně částečně otevřít – ale každý cizinec musí mít jednak čerstvé potvrzení o bezinfekčnosti, a současně by měl jít tak jako tak alespoň týden do karantény. Totéž musí platit pro naše občany vracející se z ciziny.
Čím déle epidemie trvá, tím více totiž víme, že o její podstatě, a hlavně budoucím vývoji ve skutečnosti nic nevíme. Experti a lékaři v celém světě se přou – především podle toho, jak jsou „zaháčkováni“ s globalistickými institucemi typu Světové zdravotnické organizace (WHO), nebo skutečně chtějí pomoci lidem. Nové a nové případy zvláštních mutací umělého vytvořeného viru, nečekaný průběh onemocnění, kolapsy dosud zdravých těhotných žen, nejasnosti s vytvořením přirozené imunity těch, kteří nemoc (třeba i bez příznaků) prodělali, další a další netypické komplikace u různých etnik – to vše by nás mělo vést k jednoznačnému „konzervativnímu“ závěru: Jednejme co možná nejopatrněji, protože za tím, co jsme dosud viděli a zažili, se skrývá ještě něco jiného.
A především se připravujme na to, co přijde poté. Máme jedinečnou možnost přestat být v nových podmínkách německou montovnou, ale obnovit naše hospodářství na úplně jiném základě. Už nikoli jako „totálně otevřenou ekonomiku“, závislou jen na vývozu a dovozu. Všechno se bude měnit, svět se přeformátovává. Trumpovská inspirace „Česká republika first“ nám může vrátit řadu odvětví, která jsme byli Bruselem (či vlastní naivitou) donuceni opustit. Patří mezi ně rozhodně soběstačnost v základních potravinách. A příležitost pro české firmy. Státní zakázky třeba ve stavebnictví by vůbec neměly dostávat zahraniční kolosy, nebo jen jako subdodavatelé domácích firem. A tak dále. Čili přesný opak toho, co ve svých „scénářích“ rýsuje Atlantická rada amerických globalistů.
Čtěte ZDE: Loupežníci na Václaváku jako předvoj zla: Hřib a Lejnová ve stejném rytmu. Německo chystá krádež tisíciletí. Dostane nás konečně na kolena? To hlavní teprve přijde. Musíme rychle pryč! Najdeme odvahu?
Tři scénáře
Je až fascinující, jak to už rýsují bez zástěrek. První možností prý je, že Donald Trump bude znovu zvolen prezidentem, a Evropa tak bude paralyzována. Dokonce předpokládají (kde to asi vzali) že v Číně zesílí nespokojenost a vedení státu se bude jen obtížně snažit o obnovu ekonomiky. V rozvojových zemích se prý rozšíří chudoba a zvýší se riziko konfliktu mezi USA a čínsko-ruskou aliancí.
Je přitom zjevné, že je to přesně naopak. Znovuzvolený Trump bude mít daleko větší sílu prosadit „America first“ – a opustit imperiální dobrodružství. Ale že se EU bez „americké asistence“ zhroutí, je téměř jisté. Stejně jako obnovení normálních vztahů s Ruskem a Čínou.
Druhá možnost (dle Atlantické rady) je ještě větší nesmysl: Peking prý, bude ohrožovat demokracii po celém světě a bezohledně potlačovat domácí disent. V USA se politika posune doleva – a to prý dokonce i když Trump vyhraje volby. Na Blízkém východě a v severní Africe propuknou hladové bouře a pád cen ropy uvrhne Saúdskou Arábii do čínské náruče.
Absurdní: Čína neměla a nebude mít nejmenší zájem narušovat to, čemu globalisté říkají „liberální demokracie“. To se zhroutí samo zevnitř narůstajícím odporem mediálně masakrované veřejnosti. A pád cen ropy nanejvýš zničí americký krakovací byznys.
Ale nezoufejme, podle rockefellerské Atlantické rady prý může také „v optimálním případě“ přijít báječné vzkříšení: Jmenuje se „obnova globální role USA“. A hlavně – bohaté země se pak spojí k vakcinaci světové populace proti koronaviru, a to zdarma. Zatím ještě neříkají, že to bude povinné – základní předpoklad pro „redukci“ populace na „zlatou miliardu“ zbývajících otroků. Západ ovšem prý také založí „superagenturu“, která to všechno zorganizuje. A když ne? Skončíme prý v pekle:
Virus se rozšíří (Jak? Oni ho rozšíří?) do rozvojových zemí, které ještě dramaticky nezasáhl, a omezení sociálního kontaktu (tedy zavřené hranice) může být delší, než si kdokoli představoval. Pokud se Spojené státy vzpamatují jen pomalu a pokud krize posílí Čínu a jiné autoritářské režimy, může prý nastat zdravotní a hospodářská katastrofa a „globální vedení USA může být v nedohlednu“ (No to by byla opravdu katastrofa).
Něco se stane
K tomu lze už asi jen poznamenat, že autorům této studie prostě strachy „hrabe“. Anebo jsou se svými agenturami Deep State připraveni – v případě že v podzimních volbách Trump opět zvítězí – spustit skutečnou apokalypsu, jíž bylo umělé rozšíření současného koronaviru jen malou ochutnávkou.
Je až dojemné, jak tuto „strategii“ opisují naši domácí „Atlanťané“. Výrok pana Výborného je aktuálně jedním z prvních kroků, které budou chtít podniknout, aby své dobrodince globalisty (z Bruselu i z Washingtonu) nezarmoutili. Současně je smutné, že jim na podobnou „chvilkařskou“ rétoriku naskakují i někteří jinak rozumní (je jich i tak málo) žurnalisté, politici a zčásti i „alternativní média“. Volání po „povstání proti Babišovi“, pokud ihned neskončí s omezeními, je ideovým pozadím „rozsudku“ pana Výborného.
Je tomu přitom právě naopak. Právě teď přichází chvíle, kdy můžeme začít brát věci zpět do svých rukou. Velmi správně chtěl právě nyní Tomio Okamura začít ve sněmovně hovořit alespoň o možnosti referenda, o czexitu. Je tragickým výrazem stavu našeho parlamentu, že ani diskusi o něčem tak přirozeném, jako je pouhá možnost lidového hlasování o znovunabytí samostatnosti naší republiky, podpořila jen KSČM. Bude-li však Okamura v tomto úsilí důsledný, stane se možná českým Faragem – mužem, který nakonec Británii z EU fakticky vyvedl. A shromáždí kolem sebe voliče, pro něž odchod z hroutící se EU (a o to dramatičtěji utahující smyčku nesvobody národních států) dostane přednost před jakýmikoli jinými „podřadnějšími“ zájmy.
Něco zásadního se určitě v nedaleké budoucnosti stane. A ať chceme, nebo nechceme, je to momentálně pouze Andrej Babiš, který má jako jediný schopnosti a možnosti provést tuto zemi krizí. Nikoli tou, která již je. Ale tou, která v ní již teď pramení. Bude o hodně horší. Ale současně potenciálně nadějnější než kdy předtím – alespoň pokud jde o dramatickou první čtvrtinu jedenadvacáté století.
Kdo tohle nechápe, je specifickou obětí Covid-19.
Tagy článku
Doporučujeme
Karel Bek přináší komentář k odvážnému setkání maďarského premiéra s ruským prezidentem v Moskvě, a ukazuje... více čtěte zde
Dmitrij Bavyrin se zamýšlí nad tím, jakou roli hraje Izrael v amerických a francouzských volbách, poukazuje... více čtěte zde