Václav Klaus do parlamentních voleb nepůjde: Pravice je mrtvá. Ať žije pravice!
Petr Hájek Po několika dnech mediálních spekulací a vzrušení – především v pravicovém spektru české politiky – je jasno. Exprezident Václav Klaus se nadcházejícího volebního klání nezúčastní. Co to znamená?
Určitě si především oddechli v ODS a TOP 09. Jím zvažovaný nový subjekt by byl bezpochyby konkurentem na prvním místě jim. Je ale otázka, zda si oddechli právem.
Přečtěme si nejprve, co Václav Klaus vzkázal 28. srpna 2013 ve 13:00 hodin veřejnosti:
V posledních dnech, zejména po dramatických událostech minulých týdnů a měsíců, jsem se spolu s řadou podobně uvažujících lidí vážně zabýval pokusem využít říjnových parlamentních voleb ke svému opětovnému vstupu do každodenní politiky.
Jsem si vědom toho, že jsem tím vzbudil nemalá očekávání, o čemž svědčí velké množství pozitivních reakcí jak lidí zevnitř dnešní politiky, tak i běžných občanů. Všem z nich za to děkuji.
Po velmi intenzivní práci a desítkách schůzek a jednání jsem zjistil, že v krátkém čase, který do voleb zbývá, lze sice vytvořit volební subjekt, který by určitým způsobem mohl uspět, ale nesplňoval by představy, s nimiž se v politice pohybuji, a který by i při případném volebním úspěchu mohl v politice dlouhodobě standardně působit. Proto jsem se – po dlouhém a bolestném rozhodování – rozhodl v těchto volbách nekandidovat.
Nesmírně oceňuji, že mnoho jednotlivců, politických hnutí i menších politických stran bylo ochotno překročit nejen své názorové rozdíly, ale i rozdílnost svých bývalých politických angažmá, kdy si často byli spíše soupeři než spojenci.
K různým spekulacím chci jasně říci, že nejvíce pozitivního v tomto pokusu o rychlé vytvoření nového politického subjektu vykonala Jana Bobošíková. Našel jsem v ní největší ochotu hledat řešení, které by mohlo integrovat velmi různorodou skupinu lidí obdobně cítících vážnou situaci naší země a tragický stav naší politické scény. Jí chci poděkovat zvlášť.
Tímto pokusem pro mne nic nekončí. V průběhu následujících dvou měsíců rád aktivně pomohu těm, kteří i beze mne do tohoto volebního souboje půjdou. Po uskutečnění předčasných voleb a po seznámení se s jejich výsledkem jsem připraven – společně se všemi, kteří o to budou stát – se ptát, co s pravicí v naší zemi a s jejím dosud nejvýraznějším představitelem, Občanskou demokratickou stranou, v budoucnu učinit.
Co z toho plyne?
Podle mého názoru je nejpodstatnější poslední odstavec. Zvláště pak sdělení: „Po uskutečnění předčasných voleb a po seznámení se s jejich výsledkem jsem připraven – společně se všemi, kteří o to budou stát – se ptát, co s pravicí v naší zemi a s jejím dosud nejvýraznějším představitelem, Občanskou demokratickou stranou, v budoucnu učinit.“
Možná jsem příliš velký optimista, ale já to vnímám tak, že boj o existenci české pravice nadcházejícími volbami nekončí – ale začíná.
Pravice již není
Že volby přinesou porážku stran, které se za pravicové vydávaly, je dosti pravděpodobné. Rozumní voliči ještě existují. A navzdory mediálnímu „čištění hlav“ – tomu dosavadnímu i tomu, které v nadcházejících dnech a týdnech přijde – jsou schopni si uchovat chladný rozum. Vědí proto, že současná ODS s pravicí už téměř nemá co dělat. Že jde pouze o mechanické přenášení „zkušenosti z dávnověku“ a její „vzpomínkové“ mystifikační rozsévání ve veřejném prostoru. A vlastně další degradaci celého pojmu.
TOP 09 pak už s pravicí nemá vůbec co dělat. Ostatně řekl to v minulých dnech sám její formální předseda Karel Schwarzenberg: Nejsme pravicí, jsme konzervativci.
Nerozebírejme nesmyslnost onoho druhého pojmu. Konzervativci, kteří podporují homosexualistické hnutí, zelenou ideologii, sociálně-inženýrský projekt evropské velkoříše, v níž český stát zanikne a tak dále, jsou protimluvem v jediné větě.
Důležitou informací je ta první. Za pravici se sami nepokládají. Konečně byli schopni to říci nahlas a přiznat: Jsme havlisté všeho druhu (s podporou „vyčuraných“ starostů).
Jinými slovy: Pokud Václav Klaus najde po volbách dostatek motivace - zatím se zdá, že ji má - čeká na něj namáhavý ale reálný úkol. Znovu postavit politickou stranu, která myšlenku svobody a zachování standardních civilizačních hodnot ponese vědomě a v programu, který aktivní část veřejnosti pochopí a podpoří. Ať už se bude jmenovat jakkoli.
Těmito volbami – ať už bude jejich výsledek jakýkoli – nic nekončí. Pravice je mrtvá. Ať žije pravice!
Tagy článku