Exorcista je v popředí boje proti ďáblovi. Jedním z nich je otec Francesco Bamonte. Je exorcistou v papežově diecézi. „Typickým chováním ďábla během exorcismu je, že často mluví o ničení a vyhlazení. Vše, co je krásné, dobré, zdravé, čisté, harmonické je vysmíváno a hrozí se tomu vyhubením a zničením,“ říká tento exorcista. Zvláště typická je nenávist ďábla vůči svátosti manželství, rodinným poutům a lásce. „Reaguje velmi agresivně, když člověk žehná manželství dvou sezdaných lidí, nebo když jsou vybízeni k obnově svých manželských slibů,“ říká otec Bamonte.
Francesco Bamonte patří do mladého řádu Služebníků Neposkvrněného Srdce Mariina (CMIS) založeného v roce 1991. Cordis Mariae Immaculati Servi jsou řádem diecézního práva. Otec Bamonte se narodil v roce 1960 a vysvěcen na kněze byl v roce 1990. Od roku 2012 je předsedou Italského sdružení exorcistů.
Ihned po svém vysvěcení pro řád se v tomto ohledu obrátil zvláště ke svátosti pokání, aby pomohl obětem okultních praktik. V roce 1997 se stal členem Mezinárodního sdružení exorcistů. Od roku 2005 přednáší na papežské univerzitě Regina Apostolorum v Římě, kde vede kurz o exorcismu a osvobozující modlitbě. Na žádost biskupů různých italských a zahraničních diecézí instruuje seminaristy ve věci okultismu a exorcismu a jejich následných pastoračních záležitostech. Podporuje také kněze, kteří jsou biskupem jmenováni exorcisty ve své diecézi.
Knihy otce Bamonteho: Jak rozpoznat Otce lží
V roce 2000 publikoval první knihu o svých zkušenostech exorcisty: „Co dělat s čaroději? Jak se osvobodit od pověry a ochránit se před zlou vírou“ (Cosa fare co questi maghi?), kterou v roce 2004 následovala kniha „Škodlivý spiritismus. Okultní dílo Zla v údajných stycích s oním světem“ (I danni dello spiritismo) a v roce 2006 svazek „Démonická posedlost a exorcismus. Jak rozpoznat lstivého podvodníka.“, v roce 2008 „Padlí andělé. Tajemství Zla ve zkušenosti exorcisty.“ Jeho poslední kniha byla publikována v roce 2010 pod titulem: „Panna Maria a ďábel v exorcismu“.
Na výročním setkání v roce 2013 přednesl otec Bamonte pozoruhodný proslov.: „Opakujícím se rysem při exorcismech je neustálý požadavek démona, aby jej lidé uctívali jako by byl Bohem. Démon, který nepřijímá svou stvořenost, se snaží předstírat, že je Bohem, a zoufale dychtí, aby mu lidé vzdávali poctu, která patří jen Bohu. Během exorcismu často říká: ‘Modli se ke mně, modli se ke mně, já jsem Bůh, já jsem Bůh! Poklekni, když se vzývá mé jméno. Já jsem všemocný! Vzývej mě!‘ Na tato tvrzení odpovídám článkem 20 z Římského rituálu (titulus XII „De exorcizandis obsessis a doemonio“), které doporučuje Ježíšova slova na poušti a slova apoštola Pavla v jeho dopise Filipanům.
Čtěte ZDE: Ďábel není pohádka: Nejznámější exorcista současnosti vypráví, do jakých problémů se mohou lidé snadno dostat. Cesta tam a zase zpátky v každodenní realitě. S démony si nezahrávejme
Ďábel chce být uctíván
Dalším podstatným rysem v chování démona během exorcismu je, že mluví o „zničení a ničení“. Všechno, co je „dobré, krásné, zdravé, čisté, harmonické“ zahrnuje démon výsměchem. Oznamuje, že vše zničí. Zvláštní nenávist vztahuje na svátost manželství a rodinu. Během jednoho o exorcismu démon knězi zase řekl: „Nelíbí se mi, jak se ženy oblékají. Musíte je svléci ještě více, aby jejich pohlaví dominovalo!“
U jiných exorcismů zase démon velmi obrazně hovořil o pohlavních orgánech jako o „středu světa“. Ďábel reaguje „zlostí“, je-li manželství páru požehnané nebo při zásnubách mladých lidí, pokud chtějí být před manželstvím zdrženliví. Ďábel proklel taková rozhodnutí k čistotě a zdrženlivosti jako „zvrácenost“, říká otec Bamonte.
Jak "požrat ty děti“
Rysem ďáblovy „osobnosti“, který zvláště vyniká, je především jeho „ohromná nenávist“. „Vychutnává si zlo v jakékoliv podobě se objeví.“ Při jednom exorcismu křičel: „Vezměte si tu ohavnou knihu Apokalypsy o ženě, která porodí! Pokouším se požrat ty děti.“ Pak děsivými slovy popsal svou radost z každodenního masového vraždění tisíců nenarozených dětí umělým potratem.
Názorně také ukázal ve všech detailech, jak inspiruje k ohavnému sexuální zneužívání dětí. Ve svých obscénních prohlášeních potom vždy dodal strašlivé: „Jak moc si to užívám!“. Zvláště spokojeně hovořil o tom, jak se mladí lidé ničí užíváním drog. Nadšen byl z islámských sebevražedných atentátníků.
„Ke mně vy všichni, kteří jste zábavní a úchylní!“
„Je šokující, jak vše převrátí a obrátí to vzhůru nohama, čímž obrací zlo v dobro a dobro ve zlo. Jednou, když jsem před ním držel relikvii, vykřikl: ‘Jaký puch!‘ Takto on vnímá Ježíše Krista, jehož jméno nikdy nevyslovuje kvůli opovržení a nenávisti. Když jsem mu ukázal růženec, řekl: ‘Prokletý řetěz s křížem.‘ Když jsem posedlého pokropil svěcenou vodou, ďábel vztekle vykřikoval: ‘Touhle vodou, která smrdí a pálí, mě nevymeješ!‘ Když jsem nad posedlým pronesl slova: ‘Požehnej, Pane, tomuto bratrovi.‘, ďábel ihned vyštěkl: ‘Bude zatracen, skončí u mě v pekle!‘ Při slovech Evangelia: Pojďte ke mně všichni, kteří se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím!, křičel: ‘Naopak, vše přichází ke mně, vy, kteří se lopotíte a jste obtíženi, přijďte, já vás občerstvím!‘“
Pak exorcista pokračoval: „Když jsem během vymýtání došel na slova: ‘inimíce fidei, hostis, umani generis adducto mortis‘, démon vyjádřil svou naprostou oddanost zlu a po zlém se dal poznat: ‘Hřích a jeho moc je naším oltářem, na němž prolijeme krev vašich zatracených synů a dcer. Zde je bůh pro ty, kteří nenávidí, a ten bůh je mým bohem!‘“
Čtěte ZDE: Vymítání ďábla: Nemoci, posedlosti a obsese. Proč jsou staré modlitby účinnější? Co dělá démonům největší radost? Zlo má jen omezenou moc. Mluví exorcista, podle jehož příběhu vznikl známý film
Jak lovit lidi k zatracení
Pouze při exorcismu ďábel ukazuje svou skutečnou tvář. Lze jej pak vidět tak, jak se sám odhaluje, jako ten, kdo rozeštvává lidi proti sobě a pokouší se je podněcovat k ničivým projevům. Těší se z nenávisti a dychtí po lidské špatnosti. Jednou odpověděl: „To je strava, která mě vyživuje a posiluje,“ říká otec Bamonte.
„Mnohokrát jsem slyšel démona říkat - v dokonalé shodě s naukou Církve - že zlo je svobodným rozhodnutím každého člověka. Musel také připustit, že nemůže nic udělat proti vůli člověka, jestliže to, co ďábel činí, odporuje milosti, která člověka podporuje. Je proto, jak znovu a znovu jasně vysvětluje, především lstivým pokušitelem: ‘Svádět vždy, kohokoliv, kdekoliv a za jakýchkoliv okolností. Mnozí se chytí do sítí pokušení, někteří navždy!‘“
Doznání
Exorcismus potvrzuje okamžitou sílu modlitby, říká exorcista římské diecéze. „Vymítání ďábla je liturgický úkon a tudíž modlitba Církve. Exorcista nedělá nic sám za sebe, ale vše ve jménu Ježíše Krista a Církve. Když vidím, jak drtivě tento rituál zneklidňuje ďábla a démony a poráží je, je to dokonalý důkaz, že všechny ostatní liturgické akty Církve a modlitba a milost jsou nekonečně mocnější než ďábel. To by mělo každého povzbudit k modlitbě, k používání svátostí a k návštěvě mše svaté.
Při jednom exorcismu musel démon „zjevně přinucený Bohem“ připustit: ‘Kdyby lidé žili před Ním (před Kristem) na kolenou a uctívali Jej a pěli Jeho chvály, jako to činí andělé, neměl bych všechnu tu moc, kterou mi nad sebou dávají.‘
Zdroj.
Tagy článku