Hamed Abdel-Samad je muž odsouzený na smrt. Musí být pod neustálou policejní ochranou, neboť se mimo jiné zabývá dokazováním skutečnosti, že Korán není žádným Božím zjevením, ale pouze lidmi napsanou knihou. Interview se známým kritikem islámu pro rakouský měsíčník Vision 2000 vedl Günther Klempnauer.
Mluvíme o Koránu. Řekněte nám něco o jeho vzniku a definitivní autorizaci.
Hamed: Svatá kniha muslimů sestává ze 114 různě dlouhých súr, které nebyly seřazeny chronologicky, ale podle délky. Každý věřící muslim předpokládá, že Korán Mohamedovi zjevil přímo archanděl Gabriel. Korán nevypráví příběh Mohameda, ani příběh světa. Jde spíše o momentální záběry převážně zkreslených fragmentových příběhů o prorocích a podobenství Starého a Nového zákona, o výzvy k monoteismu, varování před peklem a popisy ráje. Jsou tam diskuse o židech a křesťanech a válečné protokoly. Súry byly předávány ústně. Až desetiletí po smrti proroka se Korán „posvětil“ jako kanonický text a stal se základem politického a právního zřízení. Vládci po Mohamedovi hledali oporu pro svou moc a dobyvatelské výpravy. A tu našli v Koránu. Před 1000 lety se islámští učenci shodli na tom, že jen jejich výklad Koránu a Hadísu má být platný. Od té doby je text perfektní v sobě uzavřený manifest, který je obecně platný mimo čas a prostor dodnes.
V nejnovější knize "Korán, poselství lásky a poselství nenávisti" se věnujete srdci islámu. Korán muslimové považují za nejmocnější knihu světa, za poslední Boží slovo. Obsahuje společenský a právní řád pro muslimy závazný a nadále ovlivňuje i světové politické dění současnosti. Co jste zamýšlel říci vaší knihou zkoumající Korán?
Hamed: Dosud nebyly zveřejněny žádné analýzy Koránu, které by ho historicko-kriticky uchopily a zařadili. Když jsem se zabýval vznikem Koránu a jeho prameny, bylo mi jasné, že tato kniha nespadla z nebe! Jednání Mohameda a jeho společenství jakož i odpovědi uzpůsobené potřebám tohoto společenství dokážeme pochopit. Za někdejších 23 let Korán se vícekrát obměnil. Proto je nepochopitelné, že po 1400 letech ještě dnes v naší společnosti s jejími současnými potřebami a výzvami má být tentýž Korán platný.
Čtěte ZDE: Prokletí světa jménem Islám: Nikdy nebyl, není ani nebude náboženstvím míru. 109 veršů přikazujících naše zničení: Nevyvratitelné důkazy jeho násilné povahy. Neustane, dokud nepokoří celý svět. Jeden a půl miliardy lidí má přikázáno nás vyhladit
Korán porovnáváte se supermarketem, kde lze všechno koupit.
Hamed: Korán je skutečně supermarket s nabídkou zboží - a každý si může vybrat, co chce. Nicméně popisky, složení a datum spotřeby tam nejsou jasně vyznačeny - a regály jsou zpřeházené. Mírumilovní muslimové hledají v Koránu pasáže klidu a najdou je. Násilní muslimové hledají pasáže schvalující násilí a také oni je najdou. A to se stejnou legitimitou, neboť je to údajně Boží slovo. Pokud to celé zkusíme zlidštit a odložíme stranou příběh Božího zjevení, tak můžeme říci, že kniha popisuje lidské zkušenosti a protokoluje vývoj společenství za období 23 let. K tomu patří i emoce, pravidla a pochybení. Proto je to relativně vyrovnané.
Pro vás je tedy Korán knihou napsanou člověkem, v níž Mohamed dokumentoval vývoj společenství za období 23 let. A odvolávají se na něj muslimové, kteří žijí tolerantně, jakož i teroristé IS, kteří tím ospravedlňují své vražedné činy. Korán obsahuje obojí: poselství lásky a poselství nenávisti. Jak je to možné?
Hamed: V knize nejprve nastiňuji vznik Koránu. Porovnáváním súry Koránu s Mohamedovou životní poutí, načež konstatuji, že prorok hlásá vždy přesně to, co mu v dané situaci prakticky posloužilo. Navzájem si odporující súry koránu jsou dokladem toho, že Korán nemůže být svatým Bohem zjeveným textem, nýbrž zrcadlem lidské existenciální orientace a momentálních problémů.
V Mekce, kde se Mohamed narodil, bylo židovské a křesťanské společenství. Zde se dostal do styku se Starým a Novým zákonem. V Koránu je mnoho příběhů z Bible od Abrahama přes Mojžíše, Noeho, proroků až po Ježíše a Marii. Ale on tyto příběhy zcela překroutil, aby se hodily k jeho účelům. V Mekce založil první společenství, které bylo zpočátku velmi malé a naprosto nestabilní. Proto dal nejprve do popředí poselství lásky: láska k bližnímu, odpuštění a tolerance - protože byl na toleranci odkázán.
Jaký měl Mohamed názor na Starý a Nový zákon?
Hamed: Nejprve popsal svaté knihy židů a křesťanů jako spisy přímo zjevené Bohem, které obsahují absolutní pravdu. Židé byli pro něj strážci zákona. Když jeho náklonnost nebyla opětována, označil je za padělatele a zrádce Božího slova. Po svém útěku z Mekky do Medíny hledal nejprve přízeň u relativně velkého křesťanského společenství. Křesťany zprvu popisuje jako milosrdné a dobrotivé. Tak, jako Ježíš vstal z mrtvých a vystoupil na nebe, tak i křesťany v Koránu popisuje jako věřící, kteří při posledním soudu mohou doufat v Boží milost.
Čtěte ZDE: Na válečné stezce: Umění lži jako nástroj islámu k dobytí světa. Čtyři pojmy, které musíme znát: takija, tavrija, kitman a muruna. Proč Hillary Clintonovou nazývali Princeznou Muslimského bratrstva?
Biblická představa Boha Stvořitele udělala na Mohameda dojem. Ale ústřední úloha Ježíše jako Syna člověka a Božího Syna se mu nehodila do jeho koncepce, protože ho považoval za konkurenta. Jak tento problém vyřešil?
Hamed: Na Mohameda udělaly příběhy o Ježíši v Novém zákoně velký dojem a přijal je pak ve svém zfalšovaném pojetí do Koránu. Pro něj je Ježíš prorokem, který dělal zázraky a zažil nanebevstoupení. Ale jeho vykupitelskou úlohu a Boží synovství odmítl. Ježíšovo proroctví, že po něm přijde někdo, kdo je větší než on, vztahuje Mohamed na sebe sama! Ježíš pochopitelně myslel Ducha Svatého. Když křesťané Mohamedovu nabubřelost odmítli a odpor proti němu rostl, stali se i oni jeho nepřáteli.
Židy a křesťany odmítnutý zakladatel nového náboženství si v Medíně vybudoval vítěznou armádu. Jako vojevůdce se Mohamed vrátil do rodné Mekky. Jak se choval k rodákům?
Hamed: Bylo to tažení pomsty. Neznal milost. Kromě toho zničil všechna kultovní místa tak, jako to dnes dělá Islámský stát v Sýrii a Iráku. Přesně podle jeho vzoru. Přepsal biblický příběh Abrahama podle sebe tak, že Abrahama nechal sekerou zničit obrazy model v Mekce. Na tuto súru se zřejmě odvolává IS a stejně tak Taliban, který v Afghánistánu zničil tisícileté sochy Buddhy.
Čím mocnější a vítěznější Mohamed byl, tím častěji vedl války. Jak odůvodnil své kruté počínání?
Hamed: Jako vítězný vůdce státu šířil poselství nenávisti. Válka proti nevěřícím, židům a křesťanům se oslavovala a pozvedla na svatou misi, dokonce byla povýšena na bohoslužbu. Andělům dává Alláh příkazy, jakým přesně způsobem mají nevěřící v bitvě zabíjet. Bojovníci IS si tedy neberou za vzor pouze proroka, když řežou hlavy nevěřícím, ale Alláhem poslaných anděly. V momentě, kdy Alláh sám do boje zasahuje a usmrcuje, je již účast v boji nejen prostředkem politiky, ale stává se bohoslužbou. Alláh povzbuzuje věřící, aby aktivně táhli do boje a také tam zemřeli.
Z tohoto pohledu chápeme kult mučednictví islamistů a fascinaci mladých mužů myšlenkou vyhodit se do povětří.
Hamed: Přesně tak to je - a je jedno, jak boj skončí. Pokud boj vyhrají islamisté, získají zemi, válečnou kořist a pěkné sexuální otrokyně. Pokud v boji padnou jako mučedníci, přijdou přímo do ráje, který se v Koránu zmiňuje 66 krát. V ráji je všechno, co si jen muž v poušti přeje. Je to skvostné místo se smyslnými požitky, s masem a vínem. A především jsou tam panny s dobře vyvinutými prsy.
Když militantní islamisté verbují do džihádu, lákají mladé frustrované muže příslibem, že si mohou svojí bombou probít přímou cestu do věčného štěstí. Kdo zemře jako mučedník, má trvalé místo v ráji jisté. Není to pouze sociální bída, která podněcuje mladé stát se bojovníky IS. Jsou to i mnozí studenti, intelektuálové a inženýři. Dnes je na světě 35 dalších válek - v žádné se takové krutosti jako u IS v takto masovém měřítku nedějí. Teror IS je především ideologický problém. Výbušninou je Korán se svým "božským" poselstvím nenávisti. Kdo se to snaží ignorovat, dělá naší společnosti medvědí službu. Od 11. září 2001 se do nás snaží vtloukat, že islám je poselstvím míru a že islamisté Korán pouze zneužívají. Pravdou je, že poselství nenávisti je v koránu pevně ukotveno.
Chronologicky je poslední 9. súra obsahující odkaz proroka, v němž se ještě jednou vysvětluje, jak zacházet s nevěřícími, se židy a křesťany, ale také s hříšníky a pochybujúcimi mezi muslimy. Co se tam píše?
Hamed: Začíná se zákazem všech mírových dohod a úmluv. Muslimové nesmí vyzývat ke klidu a míru, dokud mají lepší výchozí situaci! Pokud jsou však v potížích, mohou krátkodobě uzavřít dohodu o klidu. "A až uplynou posvátné měsíce, pak zabíjejte modloslužebníky, kdekoliv je najdete, zajímejte je, obléhejte je a chystejte proti nim všemožné nástrahy! Jestliže se však kajícně obrátí, budou dodržovat modlitbu a dávat almužnu, nechte je jít cestou jejich, vždyť Bůh je věru odpouštějící, slitovný."
Čtěte ZDE: Islám jako mocenská ideologie: Je nebezpečný ze své podstaty. Tušíme vůbec, čemu je Evropa vystavena? Čtyři fáze islamizace. Vítači půjdou jako první. Jsme na prahu totální konfrontace?
Zohledníme-li historický kontext a situaci proroka, tak se stávají nevěrohodnými i ty verše Koránu, které jsou zdánlivě míněné mírumilovně a harmonicky. Můžete uvést příklad?
Hamed: V Koránu se píše: "Pokud chtějí nevěřící mír, tak se i ty k němu přikloň nebo s nimi uzavři mír." To chápou mnozí muslimové a imámové jako výzvu ke klidu. Ale je tam další pasáž, která říká: "A nevyzývej k míru, když máš převahu." To je jasný důkaz, že tu nejde o obecné principy míru a války, ale pouze o strategické opce. To ukazuje na lidský rozměr - to je pragmatismus, částečně dokonce machiavellismus. Pro udržení a rozšíření moci je Mohamedovi každý prostředek dobrý. On změnil zákony a morálku a vydával je za Alláhovo dílo. To garantuje následovnictví. Vždyť kdo může odporovat Bohu? Dilema, která islám provází dodnes. Za předpokladu, že je to Bůh sám, kdo nestrpí žádné otázky a žádné pochybnosti, nemůže se rozvíjet žádná kultura kritického myšlení.
Když "umírnění" muslimové v nějaké talkshow chtějí vyzvednout poselství lásky v Koránu, rádi citují súru 5,32: "Kdo zabije jednoho člověka - nikoliv pro pomstu na někom anebo za to, že šířil pohoršení na zemi - byl souzen, jako by zabil lidstvo veškeré. A aby ten, kdo oživí jednoho, byl posuzován, jako by oživil lidstvo veškeré." To přece zní velmi přesvědčivě.
Hamed: Tato súra se však začíná slovy: "A kvůli tomuto jsme předepsali dítkám Izraele, aby ten..." Bohužel se začátek tohoto verše vynechává, aby se vzbudil dojem, že jde o islámské přikázání. Ve skutečnosti je to citát z Talmudu, který podpírá židovský zákaz "Nezabiješ".
Islámský postoj k zabíjení je hned v dalším verši ve stejné súře: "A odměnou těch, kdož vedli válku proti Bohu a Jeho poslu a šířili na zemi pohoršení, bude věru to, že budou zabiti anebo ukřižováni či budou jim useknuty jejich pravé ruce a levé nohy anebo budou ze země vyhnáni. A těm dostane se hanby na tomto světě, zatímco na onom světě je očekává trest nesmírný." (súra 5,33).
V čem vidíte rozhodující rozdíl v obraze Boha mezi islámem a křesťanstvím?
Hamed: Pro mě spočívá rozhodující rozdíl v příběhu oběti. V křesťanství se Bůh stal člověkem a obětuje se smrtí na kříži za hříšné lidstvo. V Koránu žádá Alláh od věřících, aby se obětovali za něj. Alláh si žádá lidské oběti. A to bylo pro Mohameda velmi důležité. On potřeboval silnou armádu. Tím si mohl udělat z lidí své nástroje. A člověk je ztracen - ledaže by bojoval za boží věc.
Zdroj.
Tagy článku